Pamětní desky obětem II. světové války

Položení věnce, chvíle ticha – tak proběhl pietní akt a uctění památky obětí II. světové války dne 30. 4. 2009 v Luhačovicích za přítomnosti starosty Františka Hubáčka, místostarosty Romana Leblocha, členek VOZ a zástupců oddílu Junáka.

První fašističtí vojáci se v Luhačovicích objevili 16. března roku 1939, kdy byl 15. 3. zřízenProtektorát Čechy a Morava. Do klidných lázní přišlo asi 3 000 příslušníků Hitler-Jugend, kteří zabrali největší a nejkrásnější budovy a lázeňská zařízení ve městě. Hotel Alexandria okupovali důstojníci wehrmachtu a příslušníci gestapa. V Palace hotelu byl zřízen lazaret aj.

V říjnu 1941 byli zatčeni luhačovští kulturní pracovníci, učitel Josef Kristýnek, který byl zbaven funkce starosty, se z koncentračního tábora v Dachau posléze vrátil. Jan Zatloukal, ředitel školy, čestný starosta tělových. jednoty Sokol, byl odvlečen do Osvětimi a tam dne 22. 7. 1942 umučen. František Šťastný, poručík 2. čsl.. paradesantní brigády, byl surově umučen. Zatkli ho v listopadu 1944, když byla jeho jednotka obklíčena v Nízkých Tatrách.

Na podzim 1942 byli zatčeni funkcionáři Sokola Josef Králík, hoteliér, a Jan Klimák, hoteliér. Oba dva byli umučeni v koncentračním táboře Mauthausen. Antonín Kubač zahynul při leteckém náletu v koncentračním táboře.

Jaroslav Suchánek z Lidic žil 10 let v Luhačovicích, kde vedl kuchyni v tehdy nově vybudovaném léčebném ústavu Arco. Zde se proslavil jako výborný odborník a věhlasný šéf kuchyně. Z Luhačovic byl povolán do Vysokých Tater jako šéfkuchař do nově zbudovaného sanatoria. V době II. světové války byl jako příslušník české národnosti vypovězen ze Slovenska. Bylo mu nabídnuto vrátit se zpět do Arca, ale mezitím tu byly umístěny německé děti. Nabídku, kterou považuje za službu německým okupantům, odmítá. Odjíždí na přechodnou dobu s rodinou do Lidic, než si najde práci v Praze. Zde byl zastřelen s ostatními lidickými muži na Horákově statku a jeho rodina byla odvezena do koncentračního tábora v Rawensbrückenu.

V červnu 1943 byli odvezeni všichni luhačovičtí Židé a celkem 68 Romů bylo v transportech odvezeno do Osvětimi. Někteří Romové se nechtěli smířit s trpným čekáním na smrt a pokusili se o útěk. Jedním z těch, kdo se pokusili o nemožné, byl i Jaroslav Herák. Dne 27. listopadu 1943 podnikl zoufalý pokus o útěk z tábora, při němž byl chycen. Nezdolná touha po svobodě ho přiměla, aby se znovu pokusil o útěk a s několika dalšími vězni se proplížil ven z tábora kanalizací. Ani podruhé se však Jaroslavu Herákovi nepodařilo uniknout osudu – podle oficiální zprávy byl při pokusu o útěk zastřelen.

Dne 13. 10. 1944 havaroval na útěku pilot Josef Kužela. Z tohoto důvodu byla celá jeho rodina (matka, žena a čtyři sestry) odvezena do Terezína, kde byla popravena.
nnLuhačovice byly osvobozeny 2. 5. 1945 rumunskou jednotkou ve svazku Rudé armády.

Při osvobozovacích bojích padlo na území Luhačovic a v okolí 5 rumunských vojáků, kteří mají pomník na místním hřbitově. Pamětní deska Jana Zatloukala je umístěna v aule Městské knihovny a na jeho počest pojmenována ulice Zatloukalova. Členům Sokola byla umístěna pamětní deska na budově sokolovny. Rodina Kuželova má pomníček naproti zámecké zahrady. A lázeňský pramen byl pojmenován po MUDr. Františku Šťastném, který byl prezidentem Československé republiky vyznamenán in memoriam Československým válečným křížem a Československou medailí za chrabrost, Dukelskou pamětní medailí a Pamětní medailí Slovenského národního povstání. Vám, padlí, čest.