Otevírání kaple u Augustiniánského domu

V neděli sloužil P. Lukáš Martinec OSA, opat starobrněnský, rodák z Pozlovic za krásného slunečního dne slavnostní mši svatou v nově opravené kapli u Augustiniánského domu. Hojná účast hostů, věřících, návštěvníků, ale také pozvaných poutníků z Nivnice a Lidečka, kteří podobně jako jejich předkové vyobrazeni na malbách Jana Köhlera, přijeli na pouť. Nádherný duchovní zážitek byl umocněn kulturním programem, o který se postarala dechová hudba Zálesanka, folklorní soubor Malé Zálesí z Luhačovic, soubor Nivnička z Nivnice a roztomilá, malá scholička z Lidečka. Oprava kaple se uskutečnila za finanční podpory Zlínského kraje, Ministerstva kultury ČR, nadace Děti-Kultura-Sport Uherské Hradiště a mnoha dalších dárců. Zlínský kraj podpořil i slavnostní otevírání kaple.

Historii kaple u Augustiniánského domu, který byl po rekonstrukci také opět otevřen a slouží jako moderní čtyřhvězdičkový hotel, přibližuje výpis z farní kroniky.

nnPřevzato z farní kroniky Luhačovice
Augustiniánský dům a kaple
nnAugustiniánský dům č. p. 241 patří k nejvýstavnějším lázeňským domům v Pražské čtvrti. Byl postaven nákladem augustiniánského kláštera brněnského v roce 1903 u lesního zátiší na pozemku zvaném "Mališčena", především jako rekreační dům pro členy řádu augustiniánů, pracující v duchovní správě. Podnět ke stavbě dal prelát a opat tohoto řádu František Sal. Bařina. Návrh stavby vypracoval Ing. profesor architekt Vladimír Fischer z Brna. (Prelát Fr. Bařina nar. 27. 1. 1863 v Břestu u Kroměříže. Opatem zvolen 15. srpna 1901. Jeho jméno je spjato 3 velehradskými slavnostmi Cyrilometodějskými. Byl též členem sněmovny, poslancem moravského zemského sněmu, později členem zemského výboru a presidentem Moravské vzájemné pojišťovny).

Když byl dům postaven, vznikl spor, zda patří do Pozlovic či do Luhačovic, neboť byl postaven na rozhraní obou katastrů. V roce 1911 bylo rozhodnuto, že celá část kolem Augustiniánského domu byla přičleněna ke katastru luhačovskému. Průčelí domu je vyzdobeno obrazem sv. Augustina v biskupském rouchu, s andělem a hošíkem, držícím v ruce lasturu. (Motiv je vzat ze známé leŹgendy ze života sv. Augustina, který přemýšlel o tajemství Nejsvětější Trojice a byl poučen od hocha, přelévajícího vodu z moře do důlku, že spíše se dá moře přelít do důlku, než by mohl někdo pochopit tajemství Nejsvětější Trojice). Při domě je zahrada. Augustiniánský dům byl reprezentačním lázeňským domem, v němž bydlívali též jako lázeňští hosté umělci, literáti, zahraniční hosté, církevní hodnostáři a význačné osobnosti veřejného života.

Večer dne 19. února 1954 vznikl od topných těles v druhém poschodí požár, který poškodil 8 světnic.

V roce 2007 udělilo chátrajícímu objektu Ministerstvo kultury ČR statut kulturní památky a od května roku 2008 se začal opravovat. Rekonstrukce hotelu byla ukončena 19. 3. 2010, kdy čtyřhvězdičkový hotel přivítal první hosty. V návaznosti na celkové opravy se opravovala od února 2009 i kaple Panny Marie, neoddělitelná součást této budovy. Opravovala se střecha, fasáda, vitráže a interiér kaple.

Původní plán zřídit kapli v prvním poschodí byl změněn na návrh olomouckého arcibiskupa Dr. Theodora Kohna, který chtěl, aby kaple byla přístupna veřejnosti. Kapli posvětil 29. května 1904 opat a prelát Frant. Sal. Bařina. Kázal P. Tomáš Šillinger, člen řádu, zemský a říšský poslanec, redaktor časopisu "Hlas". NějaŹkou dobu sloužila za kapli světnice č. 33 v poschodí.

Původní kaple z roku 1904 měla půdorys pětiúhelníka, poněvadž věřící, stojící při bohoslužbách venku, neviděli na oltář, byla přistavěna v r. 1903 proti vchodu nová část kaple, v níž je nyní hlavní oltář. Žebrovité klenutí kaple, úprava vchodu a další stylové znaky dávají najevo, že kaple je postavena v gotickém slohu. Hlavní oltář je dřevený a vyřezávaný v gotickém slohu. Strop nad oltářem v této části kaple je rovněž dřevený. Na oltář padá světlo ze tří gotických oken, z nichž prostřední je zdobeno obrazem sv. Václava, po evangelní straně sv. Cyrila a Metoděje a na epištolní straně sv. Ludmily s hošíkem Václavem. Pod obrazy počínajíc od evangelní strany je nápis: "Nedej zahynouti, svatý Václave, nám ni budoucím". Dole pak: "F. Urban, 1908".

Na zdi po evangelní straně je vzácná malba z r. 1925 od mistra Jana Köhlera představující pouť Nivničanů u sv. Antonínka, a na epištolní straně znázorňující poutníky z Lidečka na Pustevnách. V boční lodi (dříve původní kaple) je bohatě zdobený oltář s olejomalbou sedící Panny Marie s Ježíškem na klíně v siluetě augustiniánského domu v Brně. Po stranách jsou ještě dva oltáře, osvětlované ze čtyř gotických oken s malbami. Po evangelní straně první okno nese obraz sv. Františka Saleského a nápis: Oroduj za nás, svatý Františku Saleský. Další s obrazem sv. Prokopa a s nápisem: Oroduj za nás, sv. Prokope. Z epištolní strany zobrazena malbou na skle sv. Monika
nna uvedena prosba: Oroduj za nás, sv. Moniko. Čtvrté okno je vyzdobeno obrazem sv. Ludmily a vzýváním: Oroduj za nás, sv. Ludmilo.

Celá kaple je obohacena Köhlerovými ornamenty. Při kapli je sakristie s patřičným vybavením.

Kaple je právně připojena rozhodnutím arcibiskupského ordinariátu v Olomouci ze dne 16. srpna 1951 k římskokatolickému kostelu v Luhačovicích, s povahou filiálního kostela. Tím se naplnilo přání luhačovických i pozlovických farníků, že kaple v Augustiniánském domě bude opět sloužit věřícím i návštěvníkům tohoto posvátného místa a krásná a ojedinělá výzdoba budovy i kaple bude zachována dalším generacím.