Více než dvacet let dobrovolníci spolu s CHKO Bílé Karpaty přenášejí v jarních měsících chráněný druh ropuchy obecné (Bufo bufo) a malý podíl skokana hnědého (Rana temporaria) do luhačovické přehrady. Letos tato náročná akce začala hned při prvních teplých dnech14. března a potrvá ještě téměř deset dnů.
Pracovník CHKO Bílé Karpaty několikrát denně prochází 600m dlouhý úsek v lese nad přehradou. Zde je natažena 32cm dlouhá fólie, která slouží jako zábrana. Žáby se především v noci soustřeďují do zakopaných kbelíků, ze kterých jsou vytaženy a přeneseny do přehrady. Kvůli čištění vodního díla Luhačovice, je letos situace komplikovanější.
„V přehradě se oplotila laguna, která se ještě časově nedá odbagrovat. Tady je dalších 160 m zábran. Také odtud putují žáby do tůně v ústí přehrady. Náhradní lokalitu zajistil státní podnik Povodí Moravy,“ vysvětluje Radek Studenka, zaměstnanec CHKO Bílé Karpaty. A dodává.
„Nevím, jak se budou žáby ve vybagrované tůňce cítit, protože žabka není ve vodě stále. Má ráda trávu, sluníčko. Tůňka je příliš zemitá a tak jsem sám zvědavý, jak budou žáby na nové prostředí reagovat. Teď nám jiná možnost nezbývá, žáby migrují na své místo a my jim musíme pomoci.“
Ropucha obecná se vyznačuje převážně noční aktivitou. Pouze v době páření, zjara, občas též za deštivého počasí je aktivní i přes den. Začátkem března putují ropuchy k vodě, aby se mohly spářit. Vrací se do míst svého rodiště. Jak nacházejí svá rodiště je pro vědce stále záhadou. Ropuchy dokáží najít „své“ místo i v případě, že byla voda zasypána. Předpokládá se, že existuje jistá souvislost se zemským magnetismem a měsíčními fázemi. I přes svou věrnost jsou ale schopné rychle osídlit nově založené vodní zdroje. Za dosavadní hojnost a přežití tohoto druhu stojí především jeho naprostá nenáročnost a rozličná ochranná opatření – ploty okolo silnic, tunely, a především neúnavní dobrovolníci, kteří ropuchy sbírají a přenáší přes silnici.
Stejnou záchranu žab podniká CHKO Bílé Karpaty ještě v Komni a Krhově. 95% přenesených žab tvoří ropucha obecná, zbytek je skokan hnědý. Ročně tato záchranná akce stojí CHKO téměř 20 tisíc korun.
„Když jsme začínali, tak to bylo 1000 – 1200 zachráněných žabek. Dnes jsme na čísle 600, ale loni to bylo pouhých 400 žab. Každá sezóna je jiná, ale na této populaci, která se vrací, jde vidět, že se jedná o mladé jedince, kteří dají přehradě šanci že zde žáby zůstanou,“ upřesnil Radek Studenka.
Za posledních 15-20 let klesl počet ropuch v jihomoravském regionu přibližně o 50 %. V České republice jde o ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Pohlavní dospělosti dosáhne samec ve třetím a samice ve čtvrtém roce věku. V průměru se dožívají 4-9 let.
