MUDr. Eduard Bláha,

ročník 1970, ženatý, dvě dospívající dcery

1994 ukončení studia na 1. lékařské fakultě Karlovy Univerzity v Praze

od roku 2002 Léčebné Lázně Jáchymov a.s., generální ředitel a předseda  představenstva

od roku 2007 prezident Svazu léčebných lázní ČR

Jaká je spojitost Lázní Jáchymov a.s. a Lázní Luhačovice a.s.?

Po ekonomické stránce je to tak, že Lázně Luhačovice jsou mateřskou společností. Vlastní  sto procent akcií Lázní Jáchymov. A moje osobní spojitost s Jáchymovem? Já Lázně Jáchymov řídím a byl jsem spolu s tímto podnikem vlastně „ koupen“. Jde o dvě společnosti, které formálně holding netvoří, ale de facto jím jsou. Proto dává smysl, aby byly řízeny společně s  cílem vytvořit maximální symbiózu a to je moje role. To, co je dobré v jedné   společnosti, přenést do druhé a naopak. Aktuálně se snažíme zajistit maximální výměnu zkušeností.

Nacházíme se v půlce roku 2011, jak si v tuhle chvíli stojí české lázeňství, potažmo Lázně Luhačovice a.s.?

České lázeňství má v evropském měřítku dobrý zvuk. České lázeňství vždy patřilo k lázeňskému pokladu Evropy. Asi vedle německého lázeňství, ke kterému máme nejblíže.  Je to vazba na přírodní léčivé zdroje, na způsob poskytování péče a dokonce i způsob úhrady,  jakým zdravotní pojišťovny lázně podporují, nabízejí nebo vnímají jejich léčebnou kvalitu. V letošním roce z toho evropského pohledu k žádné zásadní změně nedochází.

České lázně jsou stále navštěvovány cizinci, jsou jednou z perel Česka z pohledu příjezdového cestovního ruchu. Co se ale zásadně mění, je domácí hřiště. Tady nám doba nepřeje. Nepřejí nám politici a myslím, že nám hlavně nepřeje ministr zdravotnictví.

Ve hře je velmi výrazné omezení lázeňské péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. A v kontextu všech reformních a úsporných změn, které by v této společnosti měly proběhnout, by to mohl být pověstný hřebíček do rakve pro české lázeňství a mnoho lázeňských míst. To nechceme dopustit. Teď intenzivně argumentujeme, vysvětlujeme. Je to opravdu o osvětě, rozhoduje o nás někdo, kdo o nás dosud moc neví.

Jak jsou vnímány Luhačovice, máte nějakou ideu ve spojitosti s akciovou společností Lázně Luhačovice?

Já bych řekl, jak vnímám Luhačovice já a myslím, že díky mému dosavadnímu pohledu zvenčí se moc neliším od obecného nahlížení na Luhačovice. Myslím, že české lázeňství má dva, možná tři póly. Jedním jsou západočeské lázně. To je fenomén, mluví se o trojúhelníku, čtyřúhelníku vázaném na zahraniční turisty. Je vnímán velmi silně v zahraničí, jako místo kam stojí za to jet se léčit. A pak jsou to Luhačovice, které byly už po mnoho předchozích generací vnímány jako lázeňská a turistická perla Moravy. Právě spojení s cestovním ruchem většině ostatních lázeňských míst chybí a Luhačovicím jsou v tomto ohledu blízké asi jen Poděbrady a Třeboň. V socialistické době byly ostatní lázně vnímány spíš jako jakási rehabilitační centra blízká přírodnímu zdroji. Velmi přísná až skoro nemocniční zařízení. Na rozdíl od nich měly Luhačovice vždy gloriolu turisticky zajímavého místa, s krásnou architekturou, přírodou vhodnou na procházky a na tom se nic nezměnilo. Jde o opravdové,  lázeňské městečko. Mnohé jiné lázně jsou jenom lázeňským objektem uprostřed k lázním nepřátelského města.   Tady mne mnohdy zaráží pohled místních, kteří říkají: … tady jsme ve městě a tam jsme v lázních.“  Je to ale jinak. Celé město jsou lázně, oplatky koupíte všude, lidé se procházejí nejen v parku u kolonády.  Já Luhačovice vnímám jako velkou příležitost reagovat na současnou dobu, kdy zase turismus získává navrch.

Akciová společnost Lázně Luhačovice disponuje ubytovací kapacitou 1278 lůžek. V roce 2011 společnost vlastnila 7 hotelů, 10 penzionů a dvě dětské léčebny. V roce 2010 využilo služeb 28 tisíc hostů. Celkem je možno poskytnout  na šedesát různých léčebných procedur. Luhačovice jsou zároveň jedinými lázněmi, které vlastní a provozují kamenné divadlo. Akciová společnost vydává vlastní měsíčník Lázeňské listy.

Akciová společnost lázně Luhačovice byla šestkrát zařazena mezi TOP 100 obdivovaných firem České republiky a patří mezi nejvýznamnější společnosti v oblasti lázeňství a cestovního ruchu. O roku 1992  bylo postupně zrekonstruováno a zmodernizováno šestnáct objektů.

Akciová společnost Lázně Jáchymov se pyšní více než stoletou tradicí, necelými třemi tisíci obyvateli a také pojmem, jehož unikátnost je známa po celém světě. Jedná se totiž o první radonové lázně na světě. Po mnoho staletí je znám účinek, který radon přináší našemu tělu a ten tkví především v energii a minimalizaci chemických látek. Lázně Jáchymov leží v samém údolí nerostného bohatství Krušných hor na severozápadě České Republiky a jsou součástí Karlovarského Kraje. O slávu města se postarali manželé Curieovi, kteří z jáchymovské uranové rudy izolovali rádium. Výrazně tak přispěli k dnešní podobě, kterou lázně Jáchymov jako první radonové lázně na světě zaujímají. Radon je výrazným pomocníkem při onemocnění pohybového ústrojí a některých nervových chorob. Lázně Jáchymov si získali své návštěvníky nejen díky radonu, ale také scenérii, kterou je možné z města obdivovat. Radon se těží v dole Svornost, který vznikl již v roce 1518, kde společnost zaměstnává dokonce dvacítku horníků. Radon se vyskytuje v hloubce cca 500 metrů a je čerpán ze čtyř pramenů. Lázně Jáchymov, které disponují 1236 lůžky, provozuje Léčebné lázně Jáchymov a.s. po více jak 18 let a díky neustále inovaci postupů, vyšetřovacích metod se můžete těšit na opravdu výjimečnou lázeňskou péči. Každoročně navštíví lázně Jáchymov více jak 23 000 turistů, o které se stará zhruba na 600 zaměstnanců společnosti, včetně 21 horníků.  Průměrně zde stráví pacient na 17 dní pobytu, přičemž je známo, že se klienti vrací. Výjimkou tak nejsou návštěvníci, kteří strávili v lázních Jáchymov i více jak 30 pobytů. Lázeňská společnost provozuje kulturní dům a kino s obrovským společenským sálem a vydává časopis Aqua Viva. Lázně Jáchymov prošly během posledních 13 let rozsáhlou rekonstrukcí prakticky všech lázeňských objektů a před více než rokem vybudovaly v centu města rozsáhlé Aquacentum, které má lázně po vzoru rakouských Alp otevřít lyžařům z okolních hor.