Povodí Moravy zahájilo napouštění Luhačovické nádrže. Dělníkům v tom nebrání ani záchranné práce na půdním sesuvu u levobřežní hráze, které podnik plánuje dokončit v závěru června. V nádrži jsou nyní zhruba tři metry vody, které pokrývají asi čtvrtinu dna. „V uplynulých dnech přitékalo do přehrady až sto litrů vody za vteřinu. My musíme zajistit minimální průtok pod přehradou, a proto vypouštíme za vteřinu deset litrů a vše nad touto hodnotou zde zadržujeme,“ upřesnil Viskot. Termín plného napuštění nádrže však podle něj závisí na hydrologické situaci a budoucích deštích.

Významně pokročily i zemní práce na levobřežním sesuvu poblíž hráze. „Zbývá pouze dodělat horní, pohledovou vrstvu, na kterou navezeme říční kamenivo,“ dodal vedoucí provozního střediska Martin Zábrana.

Těžba sedimentů z vodní nádrže Luhačovice skončila závěrem února. Nákladní auta odtud odvezla od poloviny listopadu 2010 více než 295 tisíc kubických metrů bahna. Hloubka těžby byla proměnlivá a pohybovala se v závislosti na únosném podloží od 50 centimetrů až do tří a půl metru. Z analýz přitom vyplynulo, že zárodky sinic se vyskytovaly v hloubce asi 15 centimetrů. Na kvalitě zbylých nánosů se také podle vodohospodářů pozitivně projevily dvě zimní sezóny, během nichž byla nádrž bez vody a půda tak dostala dvě ozdravné kůry v podobě mrazu.

Čištění luhačovické nádrže provázela řada komplikací. Přestože se dělníkům podařilo odtěžit původně plánovaných 235 tisíc krychlových metrů nánosů v rekordním čase šesti měsíců, těžbu přerušilo několik nepředvídatelných událostí. V průběhu stavby se ukázalo, že je nutno odtěžit větší množství sedimentu, než se předpokládalo.

Těžba tak po loňské prázdninové přestávce, kterou si vyžádaly okolní obce, mohla pokračovat až koncem října. Nádrž se totiž v létě po přívalové vlně zaplnila vodou. Stavebníci proto museli počkat na odvodnění dna, které by udrželo těžké stroje. Dodavatel pak následně kvůli teplé zimě mohl začít naplno pracovat až během ledna, kdy udeřily silné mrazy.

Náklady na vyčištění přehrady pak dosáhly 125 milionů korun.

Spolu s vyčištěním nádrže se podařilo správcům přehrady vyřešit i další podstatný problém – obce na přítoku už napříště nebudou pouštět do nádrže vodu s fosforem. Dolní a Horní Lhota, Sehradice a Slopné totiž loni v červnu spustily kvalitní systém čištění odpadních vod za téměř 286 milionů korun. Podle Viskota je proto možné předpokládat, že vyčištění přehrady bude mít dlouhodobý efekt. Stavbu obecních kanalizací finančně podpořil i Zlínský kraj, který na ni uvolnil částku více než 30 milionů korun.