„Jídlo, to je nevyčerpatelná studnice inspirace,“ sdělil sochař Ondřej Oliva. Sám se rovněž označil za velkého gurmána. A možná právě proto hledal i v gastronomii svou inspiraci, jejímž výsledkem jsou právě díla vystavená v luhačovickém hotelu. Jedno z těchto děl – Zakázané ovoce – zdobí prostory před Augustiniánským domem a svým způsobem tak láká i návštěvníky k nevšednímu gurmánskému zážitku.
„Jde vlastně o nakousnuté jablko. To symbolizuje začátek, kdy si Eva kousla do zakázaného ovoce. A tím, že je tvořeno jako z formiček na cukrovinky, tedy něčeho, co lze brát také jako hřích, jde tedy o spojení určité symboliky víry s jídlem.
„Není náhoda, že jsme se potkali právě v gastronomii. Chceme přinést lidem nové poselství, kterým je propojení gurmánských zážitků s originálním designem, a být tak zároveň i inspirací pro všechny. „ přiblížil dále marketingový manažeru Augustiniánského domu Roman Taťák.
Kromě uměleckých děl si mohou právě v tomto hotelu lidé vychutnat i tradiční regionální jídla, která pocházejí z rukou místního šéfkuchaře.
Popis vystavovaných děl:
ZAKÁZANÉ OVOCE, 2012
hliník, nikl, stříbro (40x40x40cm)
Dalo by se říci, že jablkem vše začalo. Jablko, nejen jako symbol, doprovází člověka od počátku istorie. Utržení jablka ze stromu poznání bylo prvotním hříchem lidského pokolení.
Pokusil jsem se přenést problematiku odepření si něčeho výjimečného do dnešní doby, kdy
právě různé delikatesy a deserty se stávají pro mnohé lidi oním zakázaným ovocem. Jablko bylo jako první, deserty a sladkosti jsou servírovány jako chod poslední.
Spojil jsem tyto dva významy v jeden celek, kdy tvar jablka je tvořen z několika stovek prvků, tvarově vycházejících z papírových košíků servírovaných pod cukrovím či deserty. Tento tvar
jsem vybral záměrně také proto, že díky jednoduchosti své formy je znakově rozpoznatelný a všem
čitelný.
MOULE I. A II. 2011
hliník, (49x26x20cm)
Dvě komorní plastiky mušlí navazují na mou diplomovou práci, jedná se spíše o volnější věc,
jakousi sochařskou práci s tvarem, komposicí, a přelíváním objemů. Jde o postupný rozklad
vnitřního obsahu mušle, který samotný je složen ze stovek prvků, ve kterém je v reálu uložen. První
objekt je v plné formě, druhý se začíná deformovat.
VIDLIČKY
Jedná se o model v měřítku 1:6. Spletenec vidliček útočí na diváka svými bodci, a střenkami kolem dokola svírá a mezi ostrým kovem vytlačuje krvavé maso. Plastika navozuje pocit konzumu pro konzum, artefakt sebepožírající spotřební kultury. Kritika různých obnažených mas v soudobém umění.
OBJEKT SVÁTOST
Formálně i esteticky objekt vychází z prostředí gastronomie a gurmánství. Ačkoliv zdánlivě připomíná pokrmy z běžného života se kterými se každodenně setkáváme, svou proporcí a dokonalým zpracováním je povýšen a glorifikován v jakousi Svátost. A tak i zdánlivě běžná věc se může státi středem pozornosti a býti oslavována či velebena.
run_function(‚hash‘,’po-modules-photogallery‘,’12904′,’global $wc;$wc=array();$pom=stripslashes(‚441‘); $wc[‚id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$pom=stripslashes(‚12904‘); $wc[‚unique_id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$wc[‚function_id‘]=’po-modules-photogallery‘;‘,’a:0:{}‘); ?>
