Skupina má výsledek své práce odevzdat až v roce 2015 a do té doby musí mimo jiné najít jednotící architektonické a kulturní prvky kandidátských lázeňských měst. Spojovat by je měl jejich nadregionální význam a světový věhlas, což je parametr, který zahraniční experti zatím Luhačovicím vedle Karlových Varů, Baden-Badenu nebo Vichy, Spa a Bathu upírají. Tvrdí, že historicky šlo o regionální lázně, byť překrásné a významné, ale že nejen klientela, ale i jejich tvůrci se rekrutovali jen ze zemí patřících do Rakousko-Uherska či následně Československa. Vedle ostatních, světově proslulých, lázní to samozřejmě nemůžeme zpochybňovat.
Proto bylo cílem luhačovického setkání prezentovat jim důležitost zařazení Luhačovic do této skupiny z jiného úhlu. Hlavně jako zcela unikátní ucelený komplex lázní, v němž se setkává architektura řady období korunovaná Jurkovičovými stavbami. Uvidíme, zda se to povedlo, ale už nyní je jasné, že si mnozí, dosud na svých nesmlouvavých pozicích „zakopaní“ odborníci na Luhačovice značně opravili názor. Otázkou ale zůstává přínos zápisu Luhačovic do seznamu UNESCO pro cestovní ruch, návštěvnost a také rozvoj a regulaci výstavby či obnovy zařazených budov. Je totiž pravdou, že tuzemci Luhačovice znají a k jejich návštěvě zápis do UNESCA jako impulz nepotřebují.
Turisté z východu, kteří mnohdy Evropu s fotoaparátem projíždějí podle uvedeného seznamu, se zase většinou nezdrží déle než jedno odpoledne či noc. A i jejich případný zájem bude nyní limitován poměrně zvláštním skupinovým zápisem, v němž je mohou zaujmout zmíněná známá místa třeba jen díky lepšímu dopravnímu napojení na jejich další cíle mnohem víc. Je jasné, že lázeňské místo potřebuje především hosty, kteří zůstanou déle, aby ocenili nejen architekturu, klid, kulturní program nebo okolní přírodu a sportovní vyžití, ale hlavně aby jim zdejší pobyt navrátil zdraví nebo je minimálně zlepšil. Právě to odliší lázně od jiných atraktivních a zajímavých míst, s nimiž budeme o klientelu soutěžit. Se zápisem na seznam už ani není spojena nějaká zásadní garance veřejných prostředků na obnovu památek a už vůbec ne v míře odpovídající požadavkům památkové péče. Na druhou stranu ale vlastní zápis tyto požadavky nijak nezvyšuje a určitě se s ním dá argumentovat při vyjednávání o formách podpory financování obnovy zařazených podmínek účinněji než bez něj. Bylo by tedy naivní si myslet, že zápis samotný Luhačovice nebo jejich hotely naplní a zvýší jejich prosperitu. Luhačovice už ale pro svůj zápis na seznam UNESCO udělaly hodně a to je spolu s růstem prestiže i minimálně marketingově zajímavou příležitostí pro zvýšení jejich viditelnosti dostatečný důvod zkusit celý proces zdárně dokončit.
