Čas polední, navýsost letní, příjemně ospalá lázeňská atmosféra. V dokonale bílém skvostném interiéru Chutík a jeho partner. Jednání jen mírně obchodní, neuspěchané, příjemný čas a hlavně žádný spěch. Vždyť jsme v lázních. Jediné, co ruší siestu, jsou horlivě pracující řemeslníci v těsné blízskosti…
Číšník správně noblesní, mladý ale zkušený, zapadá sem i se stejně úslužnou partnerkou docela přesně. Jídelní lístek v kvalitním vyhotovení. Nejsme v jídlelně, kde se to jen hemží hladovými, kteří se chtějí najíst v širokém sortimentu za pár korun. Naopak, jsme v zážitkové restauraci hotelu se čtyřmi hvězdičkami.
Chutíkovo hodnocení vychází na 4 hvězdičky.
- výborná obsluha
- decentní prvorepublikový interiér
- zajímavá stavba sama o sobě
- bezplatné parkování u objektu
- nezaškodilo by pestřejší denní menu
- mírně nedovařené brambory
- krásný estetický vjem z jednotlivých pokrmů
- poněkud vyšší, ale adekvátní cenová hladina
Labužnické polední menu tu mají rozepsáno od pondělí až do neděle. Jedna polévka, hlavní jídlo včetně dezertu. Cena 160 korun, společník u stolu si dává filet ze pstruha na kmíně, vařené mladé brambory s česnekem a holandskou omáčkou. Následuje dezert, tedy francouzská palačinka s pomerančovou omáčkou. Vizuální stránka hraje tentokrát velkou roli, oči se smějí, kuchař má možná uměleckou průmyslovku. Jen by neměl zapomínat, že ani k tomuto koncertu pro smysly se nehodí poněkud tvrdší vařené brambory…
Když je labužnické menu jen v jednom provedení, musí Chutík jinam, tedy do menu Inspirativního. Tady je přímo lákavá polévka, respektive silný hovězí vývar, játrový knedlíček, domácí nudle, kořenová zelenina a petrželka. Jak napsáno, tak za 55 korun přineseno. Přímo kusy zeleniny, knedlíčky jsou spíše knedlíky, opravdu žádná láce, ale avizovaná kvalita. Trocha soli by nezaškodila, což ze stolu hravě doženeme.
Salát Caesar s kousky kuřecích prsou, restovanou slaninou, sýrem a česnekovými krutony není za 170 korun také levný. O to zajímavější bude Chutíkův zážitek z hlubokého talíře. O, la, la. Výborné, maso a slanina dominují. Salát opravdu na jedničku.
Dvojnásobné nealko pivo a také dobrá ledová káva korunují opus, opravdu zdařilé dílo v luhačovickém Radunu, jakési paralele brněnského skvostu, vily Tugendhat.
Zajít nebo zajet si do Radunu, který je zjevně méně známý než další výborné podniky v samém centru lázeňského klokotu, to je výhra pro majitele alespoň středně naditých peněženek. Platili jsme 533 koruny.
To všechno naladilo Chutíka po dlouhé době ke čtyřhvězdičkovému hodnocení.
