Profesionální ladič z nedalekých Záhorovic se nechal inspirovat Prahou. „Tam rozjel projekt Piána na ulici pan Kobza. Myšlenka se mi líbila a měl jsem k dispozici vhodný nástroj. Tak jsem nabídl možnost zahrát si i návštěvníkům Luhačovic, které jsou už i na mapě na webu projektu pana Kobzy,“ podotkl Charvát. Vysvětlil také, že umístěné nástroje se správně nazývají pianino. „Klavír či piáno je velké koncertní křídlo, ale mezi lidmi se ty názvy pletou a lidově se i tomuhle říká piáno nebo klavír,“ poznamenal.
Na kolonádu umístil starší nástroj. „U tohoto kusu už úplná oprava nemá cenu, protože by to byla přílišná investice. Na běžné hraní veřejnosti pro radost to ale určitě stačí,“ objasnil Charvát. Nástroje v plné kondici by byla škoda nejen kvůli nebezpečí vandalizmu. „Kolonáda je sice krytá, ale otevřená a střídá se tam vlhko, sucho, horko a nižší teploty. To samozřejmě pianinu nesvědčí a rozlaďuje ho to,“ nastínil Charvát. Také proto tak jednou za dva týdny nástroj jezdí zkontrolovat a naladit. Přesto budou mít lidé možnost zahrát si i přes zimu. „Domluvil jsem se s lázněmi, že se pianino přesune do haly Vincentka. Tedy pokud bude stále použitelné,“ poznamenal. Zatím je pianino v pořádku, i když menší potíže už byly. „Někdo se pokoušel vlomit do zamčeného poklopu kláves v době, kdy se piáno nemá používat, takže byla nutná drobná oprava. Ale jinak to probíhá zatím dobře a reakce jsou celkem nadšené,“ podotkl Charvát. Jak je uvedeno i na nástroji, hrát se dá od osmi ráno do osmi večer mimo případné v místě probíhající koncerty.
Pro umístění právě v Luhačovicích byl důvod jednoduchý. „Jsem znedaleka a jezdím tu ladit na nejrůznější koncerty, takže už tu mám vybudované vztahy,“ uvedl Charvát. Klavírům a pianinům se už věnuje řadu let. „Začal jsem vyučením na mechanika klávesových nástrojů u výrobce Petrof v Hradci Králové,“ vzpomíná Charvát. Za jeho takřka třicetiletou profesní kariéru mu prošly rukama tisíce nástrojů. „Hlavně, když jsem pracoval ve výrobně v Moravském Krumlově. Tam jsem ladil i dvanáct nástrojů denně,“ poznamenal Charvát..
Za svou kariéru pečoval například i o nástroj pro Petra Maláska nebo spolupracoval se zpěvákem kapely Lucie Davidem Kollerem. Ladil už i mnohé cenné historické nástroje. „Stáří ale tolik nerozlišuji, vždy jde hlavně o kvalitu. Nejstarším byl ale asi takzvaný žirafový klavír z roku 1790,“ nastínil ladič. Leckdo by si pomyslel, že když ladí klavíry a pianina, rozumí i varhanám. „Jsou lidé, kteří dělají oboje, ale varhany jsou jiné, protože mají místo strun píšťaly. Já si myslím, že pokud tu práci chce člověk dělat dobře, měl by se věnovat buď klavírům nebo varhanám, ne obojímu,“ věří Charvát.
K nástroji, který umístil na veřejné místo v ulicích jako první ve Zlínském kraji, přibude brzy další. „Příští týden ho budeme dávat ve Zlíně ke vstupu do divadla. Je to podobný veřejně přístupný krytý prostor, jako tady a půjde opět o starší méně zachovalý kus,“ nastínil Charvát.
Pokud si někdo hodlá koupit domů zbrusu nové pianino, šáhne celkem hluboko do kapsy. Nový nástroj přijde nejméně na padesát tisíc korun. „To ale hovoříme čínském výrobku. Pokud chce člověk mít kvalitnější nástroj tuzemské výroby, vyjde to asi dvakrát dráž,“ uvedl.
Ladění se pohybuje cenou okolo asi sedmi set korun. „Probíhá ve dvou krocích. Klavír se naladí nejprve nahrubo. Pak se po pár minut nechá v klidu a teprve pak se finálně doladí,“ vysvětlil na závěr.