V hlavním programu v sobotu večer se představila čtyři umělecká uskupení. Vystoupil smíšený pěvecký sbor Dvořák z Uherského Brodu, komorní vokální těleso Moravští madrigalisté, slovenský sbor SUTO z Topolčan a luhačovický Smíšený pěvecký sbor Leoše Janáčka, který celou akci s podporou města pořádal.
„Po úspěchu loňského prvního ročníku, který byl zaměřen k cyrilometodějskému výročí jsme se rozhodli letošní festival věnovat Roku české hudby. Naším dlouhodobým cílem je vytvořit v Luhačovicích příležitost pro pravidelné setkávání amatérských pěveckých sborů z našeho blízkého okolí a některého partnerského slovenského města,“ poznamenala vedoucí sboru Ludmila Staňová. Jak podotkla, akce by se jistě neobešla bez sponzorů a podporovatelů. „Velmi si vážíme zejména podpory města a výborného zázemí, která nám poskytuje MDK Elektra,“ uvedla Staňová. Přesto se sbor nespoléhá jen na cizí zdroje. „Potřebnou částku pro pořádání akce jsme si také vyzpívali na 14 koncertních vystoupeních,“ dodala Staňová. Domácí sbor se představil samozřejmě i skladbami od autora, jehož jméno nese. Zazněla tak Janáčkova Láska opravdivá nebo Na tych fojtovych lukách. Sbor byl založen v roce 1960 v Luhačovicích původně jako sbor mužský, až o dva roky později se z něj stal sbor smíšený. V repertoáru sboru se v průběhu více než padesáti let jeho existence objevily skladby světské a duchovní hudby od renesance až po současnost. Vystupoval v rámci ČR, ale i na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rakousku, Chorvatsku či Itálii. K nejvýznamnějším projektům luhačovického uskupení patří provedení Vivaldiho Gloria ve spolupráci s Chrámovým pěveckým sborem Slušovice a Komorním orchestrem města Blanska v roce 2012.
Například skladbu Zdeňka Lukáše Missa brevis nebo Locus iste od Antona Brucknera představil smíšený pěvecký sbor DVOŘÁK. Vznikl v roce 1946 spojením ženského a mužského sboru, které po 2. světové válce navázaly na dlouholetou sborovou tradici v Uherském Brodě, sahající až do roku 1869. DVOŘÁK koncertoval již v 15 evropských zemích, byl často hostem festivalu Pražské jaro a spolupracuje s Filharmonií Bohuslava Martinů ve Zlíně při uvádění kantátových děl. Zúčastnil se také soutěže Praga cantat, kde získal v konkurenci 22 sborů z 9 států stříbrné ocenění.
Ave Maria, jejímž autorem je Jozef Halmo nebo například skladbu Oči všech se upírají od Petra Ebena zazpíval slovenský sbor SUTO. Pod touto zkratkou se skrývá název Spevokol učiteľov topoľčianskeho okresu, který vznikl už roku 1921. Repertoár tvoří skladby všech období, lidové i národní písně a také chrámová hudba. Velké oblibě se těší zejména vánoční koncerty SUTO. Současnou dirigentkou souboru je Marcela Fidlerová, pedagožka topolčanského Súkromného konzervatória Dezidera Kardoša. Někteří pedagogové a studenti této školy se sborem také příležitostně vystupují. Lauda anima mea od Antonína Tučapského nebo Aj, stupaj od Bohuslava Martinů zazpívalo kroměřížské uskupení Moravští madrigalisté, nugující od roku 1961. Má za sebou více než pět set vystoupení a je držitelem zlaté medaile z mezinárodního festivalu Musica religiosa v Olomouci. Sbor vystupoval v řadě měst České republiky i v zahraničí, například v Itálii, na Slovensku, v Makedonii a ve Francii. Účinkoval také na celosvětové výstavě EXPO 2000 v Německu.
Po představení jednotlivých sborů bylo na programu sobotního večera také společné vystoupení na hudbu Bedřicha smetany. V neděli ráno se znovu představil slovenský soubor SUTO, který zazpíval od půl deváté v rámci mše.
