Tam se po registraci uskutečnila plavecká disciplína. Plavalo se přibližně 650 metrů kolem bójek. Ženy měly trať kratší. Poté následovala jízda na kole. „Pro muže byla trať dlouhá 22 km, pro ženy zkrácená o dva kilometry,“ popsal předseda oddílu Libor Slezák. Soutěžící na kolech pokračovali po silnici od Křešova přes Loučku a směřovali dále lesem po červené turistické značce směrem na Petrůvku. Dostali se postupně až nad sportovní centrum Radostova. K němu muži sjížděli a vyráželi odtamtud znovu vzhůru na hřeben na desetikilometrový závěrečný běžecký úsek ve směru na Újezdec u Luhačovic. Ženy dolů nesjížděly a tím, že nemusely zpět na hřeben vybíhat, byla i jejich běžecká trať kratší. „Delší běžecká trasa měřila 10, kratší jen něco přes 8 kilometrů,“ doplnil předseda Slezák. Startovalo a úspěšně doběhlo do cíle všech čtyřiadvacet závodnic a závodníků. „Účastníků bylo letos o něco méně, jednak kvůli počasí, ale hlavně protože jsme z organizačních důvodů uspořádali závod ve všední den,“ poznamenal předseda Slezák. Rekord z loňského závodu ani zdaleka soutěžící nedokázali překonat. „Už od startu byl déšť a rozmoklé bláto hlavně v lese ovlivnilo celkově výsledné časy, nejlepší výkony byly tak o deset až dvanáct minut pomalejší než obvykle,“ nastínil předseda oddílu.
Celkově vyhrál Zdeněk Slezák vítězným časem 1:57:52. Loňský rekord tratě, který byl přibližně o 15 minut lepší, tak ani nejúspěšnější závodník zdaleka neohrozil.
Počasí by nebýt bláta prý alespoň vítězi spíše vyhovovalo. „Nebylo totiž vedro, to vadí víc. Ale když jsme se dostali s koly do lesa, byla tam cesta rozježděná po těžbě, takže se nedalo kvůli bahnu ani jet. Měli jsme zanesené brzdy a přehazovačky a museli kola i nést a pak je čistit,“ povzdechl si vítěz. Je členem pořádajícího oddílu a běh tak dle jeho slov trénuje aspoň pětkrát týdně. Z hlediska triatlonu se zatím pravidelně účastní této luhačovické akce, ale chtěl by i více.
„Mám sen uběhnout „Železňáka“, to znamená 3,6 km plavání, 180 km na kole a maraton na závěr. Ale ještě se na to necítím, hlavně na maraton, kvůli běhu na asfaltu, který je krutý na klouby,“ svěřil se vítěz.
V triatlonu je prý pro něj nejtěžší přechod z kola na běh. „To mám vždycky docela problém se žaludkem a s trupem, ve kterém mě píchá. Takže se vždycky pořádně rozběhnu až po půl hodině, a teprve pak stahuju náskok ostatních,“ přiblížil vítěz.
Mezi ženami uspěla nejlépe v čase 2:11 Petra Macková.
„Mě nejvíc sil ubývalo v závěru, kdy při běhu bylo dost bláta,“ podotkla. Sama prý další triatlonové ambice nemá. „Jako matce dvou malých dětí mi to jednou za rok bohatě stačí,“ pousmála se Macková.
Vyhlášení nejlepších bylo kolem dvacáté hodiny po doběhu všech v restauraci U Luxů nedaleko Újezdce. Odměněni byli nejen ti nejlepší, protože možnost osprchovat ze sebe po závodě nánosy bláta, které letošní ročník provázelo, bylo pro účastníky asi tou největší odměnou.
run_function(‚hash‘,’po-modules-photogallery‘,’49623′,’global $wc;$wc=array();$pom=stripslashes(‚909‘); $wc[‚id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$pom=stripslashes(‚49623‘); $wc[‚unique_id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$wc[‚function_id‘]=’po-modules-photogallery‘;‘,’a:0:{}‘); ?>