Pokojné shromáždění však nechtělo jen vzpomenout tento svátek, ale především upozornit na nesvobodu v tehdejším Československu. Brutální zásah bezpečnostních sil tehdejšího režimu proti studentům pak spustil demonstrace a stávky po celé zemi, které nastartovaly pád tehdejšího komunistického režimu a znovuoživení svobody a demokracie ve státě, tedy i v Luhačovicích. Jak se doba změnila, lze ilustrovat i na Luhačovickém zpravodaji, tehdejším věstníku města. Periodikum vycházející tou dobou v dvouměsíčních intervalech upozorňovalo v čísle z října 1989 na první hlavní straně ještě na výročí tehdejším režimem glorifikované Velké říjnové socialistické revoluce, kterou se dostali komunisté k moci v Rusku roku 1917 a díky níž vznikl Svaz sovětských socialistických republik (SSSR). Ani prosincové číslo ještě nezaznamenalo přicházející politické změny, zato je zde k vidění například článek Pionýři z Luhačovic v SSSR. Číslo z února 1990 už o politických změnách informuje.
Hned na první číslované straně čtenáře uvítala fotka nově zvoleného prezidenta Václava Havla, který byl hlavní tváří sametové revoluce a návratu ke svobodě a demokracii. V úvodním článku poté lze číst: „…V současném revolučním kvasu sametové revoluce žije i naše město s nadějí na jasnou budoucnost. Vláda národního porozumění se ujala své práce a zdravý vítr zavál i do malých měst a vesniček, tedy i k nám. Co předcházelo těmto událostem, je všeobecně známo, snad bychom připomněli několik shromáždění občanů Luhačovic v sále Rondo v Elektře pod záštitou Občanského fóra. Shromáždění byla bouřlivá, spontánní, burcující i žalující. Směřovala na adresu monopolního řízení naší vlasti, na adresu bývalého vedení…“
V dalších číslech se dozvídáme o svobodných volbách do federálního shromáždění (tehdejší parlament) a jejich výsledcích, nebo o přejmenování některých ulic. Například za socialismu nazývaná Hlavní třída získala jméno Masarykova. Ve zpravodajích z roku 1990 se pak dále dozvídáme například o počátcích svobodného podnikání v Luhačovicích, nebo o konání komunálních voleb v listopadu 1990. Na radnici se už nevolil Městský národní výbor jako předtím, ale zastupitelstvo a voleb se zúčastnilo více než 82 % z 4 423 tehdy zapsaných voličů. Starostou byl o pět dní později na prvním veřejném zasedání zastupitelstva zvolen Karel Zicha.
Město tehdy spravovalo sedmadvacetičlenné zastupitelstvo, z něhož vzešla devítičlenná rada. A jak na návrat k demokracii ve státě i v Luhačovicích vzpomíná někdejší starosta Zicha?
„Lidé se v té době velmi zajímali o veřejné dění a měli vůli něco měnit. Ten zápal občanů byl krásný a byl vidět i na volební účasti,“ sdělil Zicha. Před novým vedením města byly ale i nelehké úkoly. „Hodně práce bylo s vydáváním restitucí z majetku města. V té době neměla radnice svého právníka, tak se museli najímat, aby byly dokumenty zpracovány podle předpisů. Měnil se také způsob financování města, od systému příspěvků státu k financování z výběru daní,“ nastínil Zicha.
Podařilo se podle něj celkově stabilizovat finance města i komunikaci mezi úřadem a obyvateli. „Město jsme potom předávali v asi osmnáctimilionovém plusu a povedlo se opravit zdravotní středisko i škola v Kladné Žilíně, která byla vzhledem k vysokému počtu školáků tehdy nutná,“ přiblížil někdejší starosta. Přes jasná pozitiva změn ale podle něj na tuto dobu v jedné věci Luhačovice i doplatily. „Na konci osmdesátých let se připravoval projekt silničního obchvatu města spolu s jeho financováním. Vzhledem k celkovým změnám v řízení státu, krajů i měst a obcí a i vzhledem k restitucím majetku se už tuto stavbu nepodařilo uskutečnit. Mohla tak být vyřešena tranzitní doprava, která trápí Luhačovice dosud,“ poznamenal Zicha.
17. listopad byl později vyhlášen státním svátkem, nazvaným Dnem boje za svobodu a demokracii. Připomíná nejen Sametovou revoluci z roku 1989 bouřící se proti komunistické totalitě, ale i demonstrace proti totalitě nacistických okupantů v roce 1939 a následné uzavření českých vysokých škol a popravy studentů. Události roku 1939 byly později uctívány právě jako Mezinárodního dne studentstva, u příležitosti kterého se konala krvavě potlačená pražská demonstrace roku 1989.
