Ředitelka Prahy v Luhačovicích je z Valašského Meziříčí

Před více než rokem se jí podařilo dovést vodu luhačovického pramene VIOLA potrubím až do PRAHY. Ne ovšem do hlavního města republiky, ale do Lázeňského léčebného domu PRAHA. Řeč je o Anně Kneblové, která od roku 1998 tomuto zařízení šéfuje a později se stala i vlastníkem. 

Jak to teď vypadá s VIOLOU?

U VIOLY už vznikl i venkovní altánek a je přímo v místě pramene přístupná. Nemusí se zavírat ani na zimu, protože je elektricky vyhřívaný kohoutek, ze kterého voda vytéká. Ten přístřešek u VIOLY je hotový už chvíli, ale terén okolo se upravoval až teď nedávno.

A co Váš další pramen MARIE, u zřídla se v posledních měsících také dělalo?

I tam se dokončuje altánek. Máme hotové rozbory a domlouvají se s hygienou pravidla ohledně odběru a kontroly vody. Tak do měsíce by si tu měli lidé MARII načepovat. Ale do Lázeňského léčebného domu Praha máme svedeny VIOLU  i MARII. S tou MARIÍ jsme ale měli od počátku problémy s ministerstvem zdravotnictví.

Z jakého důvodu?

Pramen MARIE jsme narazili jako první, někdy v roce dva tisíce sedm nebo osm. Ministerstvo ji ale neschválilo jako přírodní léčivý zdroj. Přestože podle zákona tomu odpovídá. Zákon totiž říká, že voda, která má na litr nad gram minerálů je léčivá. MARIE má 1, 2 gramů. Má ale málo CO2, asi 0,5 gramů. Ve vyhlášce ale je, že voda musí splňovat to nebo to, tedy stačí splnit jeden z více požadavků, ne všechny.

 Proč to neuznali?

Bylo nám řečeno, že pro Luhačovice jsou typické vody s vyšším obsahem CO2  a z toho důvodu MARII jako léčivý zdroj neuznali. Lze ji sice stáčet do lahví jako minerální, ale není prý léčivá. Povolili nám pak proto další průzkumný vrt. Tak vznikla VIOLA. MARIE  zatím spala… 

Těch potíží s Vašimi prameny bylo více?

Ministerstvo zdravotnictví nedalo souhlas ke kolaudaci MARIE a to den před kolaudací. S odůvodněním, že jsme měli vyvedeny dva  kohoutky  vedle sebe. Přitom i ve VINCETCE je v kohoutcích pitná voda na oplach přímo u kohoutků s Vincentkou. Nikdo tento postoj nechápal. Na základě odvolání k ministrovi zdravotnictví, nakonec je tato voda po roce  schválena k užívání a vodoprávním úřadem Luhačovic zkolaudována. 

Jak hluboko se vůbec muselo vrtat kvůli pramenům?

MARIE  je minerální voda čerpaná ze 144,5 metrů . VIOLA byla naražena v 56,5 metrech a pak byl vrt prohlouben do 70 metrů.

Vždycky si říkám, když se tu v Luhačovicích mluví o novém vrtu, zda třeba nepotečou ty ostatní míň…

To nehrozí, ba právě je to spíš naopak. Geologové i ministerstvo trvají na tom, aby byl pořád zajištěn odtok minerální  vody, aby byla zaručena stálá kvalita. To máme nařízeno, takže část nepoužité vody skončí v kanalizaci.

Přitom dovést ji až do hotelu bylo asi náročné, každopádně finančně, ne?

Ty dva vrty a svedení do hotelu stálo asi 10 milionů.

To Vám ale zase dalo určitou svobodu, protože pokud chcete být lázeňské zařízení, legislativa Vám používání léčivého zdroje nařizuje?

My jsme byli i dříve lázněmi a to od roku 1998, protože jsme měli smlouvu s Vincentkou a odebírali tuto vodu. Teď jsme ale soběstační.

Nabízíte naopak Vaši vodu dalším podnikatelům?

Pan Ing. Ivan Klajmon z hotelu Niva byl zrovna včera u mně na jednání ohledně možného odběru vody. Ministerstvem byl schválen jako druhý uživatel léčivé minerální vody VIOLA pro inhalace a pitnou kůru.

Na co vše jsou Vaše dva prameny dobré?

VIOLA je skutečně silně mineralizovaná, celková mineralizace je z posledního rozboru 11038 miligramů na litr, oxid uhličitý je 2790, takže je jedna z nejsilnějších v Luhačovicích. Tu využíváme pro naše pacienty i pro návštěvníky Luhačovic a to na pitnou kůru, uhličité koupele, inhalace a kloktání. U nás se léčí onkologičtí pacienti, cévní onemocnění, pooperační stavy, žaludek, žlučník, diabetes, horní cesty dýchací, neurologické a  pohybové onemocnění. Na to vše se VIOLA při léčbě hodí k tomu máme  samozřejmě i lékařské dobrozdání Doc.MUDr. Dobroslavy Jandové. A MARII budeme používat třeba na běžné koupele. V Praze bude MARIE dostupná v jídelně a VIOLA je dovedená k recepci, kde byly oba prameny slavnostně posvěceny loni v dubnu. Naražená byla však už roku 2010, ale ministerstvo nám jí nedovolilo  čerpat, dokud nebude svedena do Lázeňského domu PRAHA. A to byl problém.

Asi hlavně majetkový?

Šlo to přes hodně pozemků. Problém byl s akciovou společností Lázně Luhačovice, která nás nechtěla za působení generálního ředitele Ing. Krůžely pustit přes své pozemky. Až přišel do vedení MUDr. Bláha, tak jsme vyvolali nové jednání, kde došlo k dohodě a změně našich projektů samozřejmě za poplatek. Takže se po složitých schvalovacích řízeních a povolení různých dotčených institucí  v  zimě  loňského roku započalo s výkopovými pracemi na položení potrubí od obou vrtů. Je dlouhé 1340 metrů a bylo hotové za pět týdnů.

Ono se ale dá pochopit, že v  obchodním zájmu Lázní bylo, abyste neměli svůj pramen…

Ano, jsme konkurenti… Nakonec jsme se ale spolu dohodli. My jsme měli trasu nakreslenou také přes les kolem dětské léčebny. Jenže provozně výhodnější byla kratší trasa, která nešla tolik do kopce, i když vedla za poplatek přes území Lázní Luhačovice, a.s..

Technicky je dovedení pramenů řešeno samospádem?

Na vrtech jsou samozřejmě čerpadla, která vodu z hloubky vytlačí a pak už to jde samospádem. Takový krásný moment byl, když jsme na tu vodu poprvé v hotelu čekali…

Jak to probíhalo?

No, už se nám s vodařem zdálo dlouho, že VIOLA ještě nepřitekla. Já jsem propočítávala, kolik je v potrubí vody a nevycházelo mi to, ale ona má hodně bublinek, což  bránilo tak rychlému průtoku.

Nechala jste si třeba natočit archivní lahvičku z toho prvního dne?

To ne. Ale mám fotku, jak to na nás vytrysklo. To  MARIE, tím že má méně CO2 tu byla potrubím rychleji.

Další pramen už hledat asi nehodláte?

Ne. Přitom my jsme dokonce jeden z mála provozů v Luhačovicích, který používá i pro běžné pití vlastní vody, máme dvě studny přímo na pozemku hotelu.

Pijete osobně třeba Violu často?

Neřekla bych často, ale pomáhá hodně, když je vám třeba těžko od žaludku. Na to je jedinečná.

Do hovoru se zapojuje vnučka paní Kneblové, Ing. Petra Věžníková, kterou si hoteliérka vychovává jako nástupkyni. Přináší na ochutnání VIOLU. „Dejte si, je opravdu lahodná. Já uvažuji do budoucna i o stáčení VIOLY  do nějakých lahví,“ říká. A prozrazuje i další léčebné tajemství pramene. „Pomáhá taky, pokud má někdo za sebou delší večer s konzumací alkoholu. Na to nám dávali i hosté typ, že je fajn po ránu takzvaný manažerský koktejl. To je VIOLA  smíchaná jako střik s vínem,“ podotkla s úsměvem. Vracíme se ale k hovoru s paní Kneblovou.

Jakou kapacitu hostů vůbec PRAHA pojme?

My máme 114 lůžek v jedno- a dvoulůžkových pokojích. Trend je více jednolůžkových, lidé je vyhledávají kvůli soukromí. Obsazenost hotelu je více než 70 procent za rok. Problém je samozřejmě v zimě. Mělo by se udělat něco, třeba ze strany města, aby nebyly Luhačovice tak sezónní.

Nepomohla třeba před pár lety otevřená městská plovárna?

My máme vlastní bazén, takže to pro naše hosty zásadní nabídku neznamenalo.

Tím bazénem se před časem propojily 2 původní budovy. Chystáte i další úpravy?

Mělo by se udělat ještě bezpečnostní schodiště ze čtvrtého nadzemního podlaží.

Jak jste se vůbec k lázeňství dostala?

Já jsem původem ekonomka, pracovala jsem na Správě střední dráhy v Olomouci.

Vy odtamtud i jste?

Ne, já jsem z Valašského Meziříčí, tam i bydlíme, já dojíždím, jsem tu jen přes týden. Když správa dráhy skončila, měla jsem buď nabídku jít do hlavního města nebo do Luhačovic, kde se v té době pronajímala Niva. Tuto variantu jsem vybrala, s kolegou jsme se z tohoto projektu ale rozešli. Tak jsem hledala prostory a našla nynější PRAHU. Odboráři, kterým dům patřil, po zrušení učiliště Kuchař-číšník, neměli program pro další využití z důvodu vysokých investic do oprav. Byly zde patrové postele, jedna sociálka na patře. Technicky byl na tom dům špatně. Postupně se to podařilo opravit, přistavělo se, spravilo.

Proč by lide měli v Luhačovicích zamířit právě do Vašeho zařízení PRAHA?

Jsme pověstní tím, že máme vše pod jednou střechou, teď už i včetně vlastní léčivé minerální vody. Také máme bazén ošetřený ozónem. Ne chlórem, jako to je třeba jinde. Například astmatici totiž chlór nesnášejí, takže jsme zvolili dražší technologii.

Zpět k Vám. Co děláte ve volném čase?

Zabývám se kromě své práce dost i alternativní medicínou. Takže sbírám bylinky, pomáhám lidem, co se na mě obrátí. (Doplnila ji opět vnučka: „Vždycky jsme dostali měsíček(mast), když nám něco bylo. A o nedělích býváme zvaní na skvělý rodinný oběd!)

No rodinu mám velkou, dvě dcery a už pět vnoučat. Z toho tři vnučky, tahle je nejstarší, dodělává právě i právnickou fakultu. A další vnučka je zase inženýrka chemie a dodělává si doktorát. Ty znalosti by se mohly zase hodit třeba, kdyby se měla VIOLA stáčet. Ostatní vnoučata rovněž u nás pracují, čímž jsme rodinný podnik. Jinak času moc nemám. Ve Valašském Meziříčí totiž také podnikáme, máme výrobu studené kuchyně, cukrářskou výrobu a nově i rozvoz pizzy. A provozujeme i regenerační centrum, masáže, pořádání školení apod. Vedením je pověřena má dcera s manželem.

To je spousta aktivit…

Takový rodinný podnik. (úsměv). A ještě v Olomouci i ve Valašském Meziříčí máme prodejnu bylinné kosmetiky, ta je v nabídce i v lázeňském domě PRAHA  na recepci.

A co máte nejraději na Luhačovicích a co naopak na Meziříčí, kde bydlíte?

Luhačovice mají krásnou přírodu, okolí a takovou tu klidovou atmosféru. Lidé si sem chodí odpočinout. Valašsko je pro mě srdeční záležitost, krásné Beskydy, zase jiná atmosféra…

Jak jste překonali krizi lázeňství, která byla v posledních letech a teprve odeznívá?

Pocítili jsme ji i my. Ale vzhledem k tomu, že když jsme v roce 1998 na PRAZE začínali, ten dům byl tehdy internát. Dva roky jsme byli v nájmu. Museli jsme se proto orientovat na různou klientelu, jako začínající hotel. Soustředili jsme se proto na zdravotně postižené, skupinové pobyty, oslovili jsme širokou klientelu. A ta nám zůstala jako stálá a věrná, někteří jsou u nás po desáté, po patnácté. Jezdí opakovaně. Díky různorodosti těch skupin jsme dokázali hotel dostatečně obsadit i v době oné krize.

Situace v lázeňství se prý lepší, poznali jste to?

Až teď, vloni ještě ne. Dost jsme, jako asi všechny podniky, nabízeli hodně i krátkodobé pobyty. Lázeňské objekty jsou na léto asi dost plné, tak nás přímo oslovila i jedna pojišťovna, a i díky tomu teď úspěšně obsazujeme rezervované zbývající termíny pro lázeňské pacienty. Takže jsme postupovali asi dobře.

Hlavní partneři