Jak dlouho už hrají Kozí bobky?
Tak druhý rok, ale známe se daleko déle, já jsem s nimi hrával už tak v devadesátém pátém.
Lidé Vás ale znají hlavně jako komika. Jak dlouho se hudbě vlastně věnujete?
Já hrál v bigbeatových kapelách od patnácti let, až do roku 75, 76. Pak jsem začal teprve dělat mluvené slovo.
Takto jste začínal se skupinou Fešáci, která ale hrála country, že?
Já s nimi chvilku i hrál. Až pak jsem začal na těch vystoupeních spíš mluvit, ale původně jsem byl kytarista. Třeba kytar mám šest. Já měl totiž kapelu vždycky, jako takový „vedlejšák“.
A k divadlu jste se dostal jak?
Tomu jsem se věnoval několik let, dostal jsem se původně k studentskému divadlu.
Vy jste ale studoval pedagogiku, jste původně učitel, že?
Ano. A právě jak jsem na to studoval, na fakultě jsme měli divadlo i kapelu.
A v praxi jste někdy učitelství provozoval?
Jen rok. Pak už jsem vystupoval jako profesionál, třeba s Fešákama.
Tam jste se také potkal s Petrem Novotným, ne?
Ano, pak jsem s ním dělal tak 12 let.
Byl jste jednou z hlavních tváří estrád televize Nova, které byly svého času velmi populární. Ty časy už se ale změnily…
No, ty estrády se už pár let netočej. Teď jsou spíš takové ty talk show. Na tom teď spolupracuji s Karlem Šípem, se kterým dělám už 11 roků. Byl jsem u něj třeba šestkrát jako host ve Všechnopárty, ale hlavně spolu teď jezdíme s programem Minipárty, to už je čtvrtý program, co spolu děláme. Je to taková obdoba Všechnopárty.
Měl jste ale letos pořad Estrádička na TV Barrandov. Ta ale tuším skončila…
Zrušili to, nejsou na to peníze. Ty televize už to nechtěj honorovat. Máte třeba dvacet interpretů, výpravnou scénu, tanečky. To dnes nikdo nezaplatí…
Můžete srovnat spolupráci s Vašimi partnery na jevišti? Třeba Šípa s Novotným?
Také dělám s Pepou Mladým, přes třicet let! Ten byl také tenkrát u Fešáků. To jsme dělali ve třech i s Novotným a pak jsme se od něj trhli. Každej z nich je jinej. Ale dělali jsme spolu dlouho, tak jsme sehraný. Jak se Šípem, tak s Pepíkem Mladým i dřív s Novotným, když jsme spolu dělali.
A v čem se to liší?
Ta práce je jiná teď třeba s Karlem v tom, že jsou to víc otázky a odpovědi, ale také si nahráváme. On, Pepík Mladý i Novotný jsou partneři, kteří umí dělat ve dvojici nebo ve trojici. Jsou ale i interpreti, který neuměj dělat s parťákem. To je třeba Ringo Čech. Já ho viděl teď v nějakým pořadu s Markovičem a on ho nepustil ke slovu. Pracovat ve dvojici či trojici, to musíte naslouchat tomu druhýmu.
To se vám nepochybně vždy dařilo!
Já jsem komik, který vždy glosoval, nebo ty pointy takzvaně zabíjel. Třeba když mám scénky s Pepou Mladým, ty píši já. Se Šípem si každý píšeme svoji část.
V Luhačovicích máte také nedlouho po Švihákovi hrát divadlo, představení podle klasického filmu Hoří, má panenko.
To děláme s Pavlem Novým a Davidem Suchařípou.
Jak se liší dělat klasické divadlo a scénky?
Divadlo je pevná role, ale já to mám volnější, tak můžu dost improvizovat. Tam je vlastně pro mně role, která v tom filmu skoro ani není. Je to ten, co v tom filmu na začátku spadne z lešení a pak už tam není. Já tady ale projíždím celý to představení na kolečkovým křesle, takže se tam objevuji pořád. Je to taková přidaná figura.
Čím se necháte inspirovat při vymýšlení nových scének? Napadne to samo?
Pořád se něco děje, tak musíte sledovat dění kolem sebe. Samozřejmě to člověk píše tak, aby to bylo trošku aktuální. Pak máme věci v takovém tom zlatém fondu, co jsou odzkoušený léta, pak není problém je někde vytáhnout.
Co Vaše vzory v humoru, v zábavě. Máte nějaké?
Vážím si každého kdo dělá humor. Všech komiků, to je hrozně těžká práce. U nás každopádně existuje plejáda výborných komiků. Z těch světových jsem měl nejradši dvojici Laurel a Hardy. Stan Laurel byl takový „týpek“ toho ublíženýho, takový ten odstrkovaný. To byla určitá inspirace. My s Pepou Mladým jsme stavění také tak, že on je hřmotný, velký jako Hardy. Takže jsme taky jako takový ten šéf a podřízený, který je vykuk.
Švihák má letos pátý ročník. Jak se to vyvinulo za tu dobu?
Je to bohužel takový, že chodí čím dál míň lidí. Nevím, čím to je. Vybíráme různý typy programů, ale je vidět, že zájem je menší. Přitom máme dost lidové vstupné, sto padesát korun. A to máme samozřejmě sponzory, protože jinak se to dělat nedá. Trochu mě mrzí, že z luhačovických je to jen skupina Royal Spa, tedy hotely Miramare. Ti nám dávají zadarmo noclehy. Jinak jsou sponzoři z Frýdku, Frenštátu a takhle.
Když mluvíme o sponzorech, s tím je spojená reklama. Vy děláte i hodně reklamy? Teď jsem Vás slyšel něco doporučovat v rádiu… „tady Pepa Náhlovský …“
Jo, to je na Stejskala, ale to jsem dělal už před pěti lety a vysílá se pořád, myslím na Rádiu Čas to dávají.
Takže ale k reklamě se nestavíte nějak záporně..?
Spíš jsem si říkal, jestli by to nechtěli už přetočit na něco dalšího, to uvidíme…
Na Luhačovickém švihákovi jsou i letos členové Komiků s.r.o. Toto uskupení vzniklo na základě obliby tak zvané „stand up comedy“, co říkáte na rozvoj tohoto žánru u nás?
Víte, ale ono to vlastně není nic nového, dřív se tomu jen říkalo sólový výstup komika a dělá se to tu už léta. Už dávno to tady dělali třeba Pepa Bek nebo Jarda Štercl. Originál americká stand up comedy se musí věnovat naprosto aktuálnímu dění pro ten den nebo ten týden. Když tu byli odborníci na tenhle druh pořadů a viděli to u nás, tak řekli: „Promiňte, ale to není stand up comedy!“
Takže tady je to tedy vlastně jen ten sólový výstup komika, který tu má tradici?
Je pravda, že se tu při tom pracuje více s divákem, což dříve nebylo. To tedy Komici s.r.o. skvěle ovládají, třeba Miloš Knor nebo Lukáš Pavlásek.
Jak vlastně na Šviháka vybíráte účinkující?
Chci hlavně, aby to bylo pestrý. Už ale nevím, co by diváci ocenili. Třeba vloni jsem tu měl zpěvačku Kristínu, která je fenomén, a přitom tady na ni lidé koupili jen 108 lístků. Přitom vyprodá stadion v Bratislavě, nebo letos v Uherském Hradišti na náměstí na ni bylo 5000 lidí. Tak nevím, co lidem nabídnout. Je fakt, že tu v lázních chodí hlavně starší lidé. Tak nevím, jestli jim mám nabídnout raděj generaci jako je Pepíček Zíma nebo Simonová. Tu v Lázních se zavděčit divákovi je dost těžký, zvlášť když se snažím, aby si každý na něco přišel.
Je pravda, že ten program máte vždycky celkem pestrý.
Letos tu máme i Vladimíra Hrona, který imituje různý zpěváky od Armstronga po Zagorovou, pak režiséra Zdeňka Trošku. A také takový dívčí revival Beatles. To zpívají čtyři holky, ale nádherně teda, a taky dělají ABBU.
Na chvíli se vraťme od festivalu přímo k Vám. Z Vás je vlastně Luhačovjan, že…?
No, mám tady baráček.
Vy „pendlujete“ mezi Luhačovicemi a Ústím nad Labem, ne?
Ano, tam mám byt. Tady jsem, když mám volno, nebo když hraji na Moravě nebo na Slovensku.
A co se Vám na Luhačovicích nejvíc líbí?
To jsou prostě nejkrásnější lázně u nás. Typický lázničky, nádherný. Narozdíl třeba od Karlových Varů, to už je velké město, to už nemá pak s lázněma nic společného.
Co dělá komik Náhlovský, když je léto a má volno?
Snažím se tu v lázních rekreovat, dělám tu na baráčku. Jako každý normální občan. Hlavně, aby byla pohodička. S přítelkyní jdeme s pejskem, stavíme se na kafíčko. Ona je malířka, portrétistka. Žijeme jako každá běžná rodina, žádný excesy neděláme, vyhýbáme se bulváru. A k tomu ten sport, tenis, fotbal, to já můžu. Tenis mám moc rád a taky hraji za Amforu fotbal už pětadvacet let, ale teď je to blbý, mám špatnou nohu.
Najdete si jinak čas na sport vždycky?
Ono těch turnajů není zas tak moc a mě to navíc baví. Já jsem fanda na tyhle sporty.
Třeba sledujete aspoň teď Wimbledon?
Jo, teď když jsem sem šel, tak vedl Djokovic nad Andersonem 6:5 a šel na servis, tak to asi vyhrál…
Vy prý máte také docela rád auta, ale motorky vůbec, že těch pár pokusů na nich dopadlo špatně…
No, motorka to vůbec! Hlavně, když dnes vidím, jak jezdí jako blázni, co provádí… Proletí kolem auta ve stopadesátikilometrové rychlosti. Na to já nemám nervy!
Ale autem najezdíte hodně, že?
Já jezdím skoro sedmdesát tisíc kilometrů ročně, to někdy nenajede profesionální řidič. Takže jsem už na silnicích opravdu zažil leccos.
Ještě se zeptám na nejbližší plány. Co chystáte kromě už zmiňovaného srpnového divadla v Luhačovicích?
Teď, jak mám i kapelu, tak děláme různé ty písničky. Chystáme i cédéčko. A píšu taky pohádky pro děti, co vyjdou před Vánoci. Jinak děláme s Karlem Šípem různě po republice tu Minipárty a to máme až do konce roku vyprodaný.
