Řeč byla o trendech v pěstování ovocných stromků i keřů, lidé se ale dozvěděli třeba i to, že broskve lze za určitých podmínek pěstovat úspěšně třeba i v nadmořské výšce nad 500 metrů v Kašperských horách. Hovořilo se také o tom, jak některé malé stromky vznikají v přísných laboratorních podmínkách. „Nabídněte si,“ slyšeli ale také návštěvníci přednášky. To když obcházel pan Verbík publikum s táckem jablek japonské odrůdy Fuji. Součástí akce bylo dpovídání na řadu dotazů publika. Ty se týkaly samozřejmě hlavně starosti o stromky, zejména o různé postřiky a boj proti jejich chorobám a škůdcům. Řeč tak byla o postřiku proti kadeřavosti, o korové nekróze narušující kůru stromu nebo o antrakóze ořešáku. Lidé si ale mohli vyslechnout třeba i informace přibližující, jak se rez hrušňová dokáže přenést až na 500 metrů pomocí větru z rostliny na rostlinu a jak se ráda stěhuje na zimní období z hrušní například na jalovce a pak zase zpět. Povídání nevynechalo ale ani téma výrazného vlivu chemického složení půdy v lokalitě na možnost pěstování různých druhů a lidé si vyslechli ještě řadu dalších informací.
A co je v březnu a dubnu z hlediska výsadby a péče o stromky nejaktuálnější?
„Teď nastává v březnu ideální období pro výsadbu sazenic ovocných stromků, v dubnu pak výsadbu okrasných sazenic, stále zelených jehličnanů a jiných. Z hlediska práce na zahradě, tak v březnu je poslední možnost ostříhat jabloně a hrušně, záleží jak je to narašené. Pokud to kvůli chladnému počasí ještě neraší, bylo by možné stříhat i v dubnu,“ poznamenala rostlinolékařka Dana Gajdošíková.
Když si jde do školky člověk kupovat stromek, co je pro něj důležité?
„Hlavní je vědět, co od toho stromku očekáváte, extra u toho ovocného. Je nutné rozmyslet si využití těch plodů (tedy jestli je budu chtít hlavně na konzumaci, zavařování nebo na pálení) a velikost do jaké chcete, aby ten strom narostl, jak velký tvar chcete pěstovat,“ upozorňuje Gajdošíková.
Co se dá v takové ovocné školce koupit?
„Buď zcela hotové stromky, které už mají zapěstovanou korunku nebo u nás nejčastěji pěstované takové „rychlokvašky“, kde si to zakrátíte do výšky, jakou chcete vy podle jednoduchého návodu, který u nás dostanete. Ale pořídit lze například i různé podnože, na které se pak roubuje,“ sdělila rostlinolékařka.
A o co je nejvíc zájem? „Jsme ve švestkovém kraji, tak lidé berou nejvíce švestky hodně odrůda durancie. Berou se ale i hrušně „Wiliamsky“ na pálení nebo meruňky.
Kolik prodáte stromků za rok, když nabízíte stovky různých druhů stromků?
„Asi kolem dvaceti tisíc, ale to jen odhadem, asi i více,“ poznamenala Gajdošíková.
A co dodat? Tteď už jen vzít nějaké to zahradnické nářadí, a vzhůru zahrádkařit! Mimo jiné, věděli jste, že když klasicky poryjete zeminu kolem stromu, říká se tomu černý úhor? I o tom byla na přednášce řeč.
