Můžete shrnout základní údaje k rozpočtu?
Rozpočet byl schválen, když to vezmu v hrubých číslech takto: celkové příjmy ve výši asi 118 milionů, celkové výdaje přibližně 108 milionů. Příjmy rozpočtu převyšují výdaje rozpočtu cca o 10 milionů, jedná se tedy o úsporu. Rozpočet byl na zastupitelstvu schválený, přesto se počítá s tím, že v průběhu roku budou do rozpočtu města zařazeny investice, na které schválilo zastupitelstvo města podat žádosti o dotace. Podíl vlastních prostředků města na financování dotačních investic má být celkově asi ve výši pěti milionů. Dá se říci, že rozpočet byl nastavený tak, aby část finančních prostředků zůstala v rezervě i do roku 2017, kdy se počítá s dalšími plánovanými investicemi.
Jak je to s příjmy rozpočtu?
Největší podíl tvoří daňové příjmy, jedná o podíl z celostátního výnosu daní za příslušný rok, správní a místní poplatky v celkové hodnotě asi 74 milionů, dále příjem dotací v členění na dotace na státní správu cca 13 milionu korun a investiční dotace přes 8 milionů. V letošním rozpočtu je rovněž ve výši 9,5 milionu příjem za prodej bytů v ulici Družstevní.
Mezi poplatky patří i ty za hazard, komunální odpady?
Ano, z poplatků za komunální odpad město získává ročně necelé 3 miliony, z odvodu z loterií a výherně hracích přístrojů asi 5 milionů.
Provozování loterií a hazardu ve městě znamená sice příjmy, ale má i svá společenská negativa. Jak veliký by byl problém, pokud by se hazard ve městě úplně zrušil?
Byl by to výpadek asi pěti milionů a když si vezmete, že bez dotací má město na investice z běžného rozpočtu asi patnáct milionů, tak by zůstávalo okolo deseti milionů, čímž by město bylo ve financování investic omezeno.
A co výdaje rozpočtu?
Tvoří je provozní výdaje cca 86 milionů a investiční výdaje cca 22 milionů. Největší podíl provozních výdajů tvoří provoz města – mzdové náklady, režijní náklady a neinvestiční příspěvky šesti příspěvkovým organizacím. Město financuje i jednu organizační složku – Městskou knihovnu Luhačovice.
Město také splácí úvěr…
Splácet se bude do roku 2019. Smlouva o úvěru se uzavřela v souvislosti s výstavbou Městské plovárny Luhačovice. Roční splátka je 6 milionů korun, poslední rok 4 miliony.
Plánované investice související s letošním rozpočtem jsou, které?
Letos je největší investicí rekonstrukce jídelny v Mateřské škole Luhačovice za necelých 9 milionů, na Městské plovárně Luhačovice kogenerační jednotky za cca 4 miliony, v lokalitě ulice Družstevní lávka přes řeku za cca 1,3 milionu. Přibližně jeden milion půjde na rekonstrukce chodníků a komunikací.
V rámci schvalování rozpočtu se rozdělovaly i takzvané granty, tedy dotace na podporu různých spolků a sdružení. O kolik šlo peněz?
Rozdělilo se zatím necelých 2,5 milionu s tím, že zůstává rezerva kolem 200 tisíc na další drobné dotace, které mohou být schváleny zastupiteli v průběhu roku.
Vy chystáte rozpočet jako úřednice, spolu s celým odborem. Kolik ovlivní tvorbu rozpočtu úředník a kolik volení zástupci, zastupitelé – politici? Vím, že jim na zasedání kolikrát k něčemu říkáte: „To vám můžeme nachystat několika způsoby, ale vy si musíte vybrat tu variantu!“
Rozpočet zpracovávám na základě předložených požadavků příspěvkových organizací města, osadních výborů městských částí a jednotlivých vedoucích odborů. Návrh rozpočtu chystám v rámci zákonné normy, projednává se na finančním výboru, radě města a nakonec rozpočet schvaluje zastupitelstvo města. Snažím se, ale i musím, rozpočet udržet v té linii, aby návrhy, které se schvalují, odpovídaly platné legislativě, hospodárnosti a finančním možnostem města.
Co je při těch přípravách materiálů nejtěžší? Třeba následná pře o výši rozdělovaných dotací mezi zastupiteli? Kam peníze od města půjdou – zda do kultury, sportu, sociální oblasti …?
Co se týče dotací neziskovým organizacím a fyzickým osobám jde o to, aby se rozdělovala celková rozumná výše a městu nechyběly peníze do jiných oblastí. Finanční odbor má za úkol při přidělování dotací zajistit legislativní stránku řízení (zpracovat podklady pro řízení o dotacích, uzavřít veřejnoprávní smlouvy, kontrolovat předložené vyúčtování dotací a tak dále). Rozhodnutí o přidělení dotace v určité výši jednotlivým organizacím a fyzickým osobám je v kompetenci zastupitelů.
Myslíte, že celkově je finančně město v dobré kondici?
Ano, řekla bych, že poslední dva až tři roky ano. Horší situace byla při financování výstavby Městské plovárny, investice cca 140 milionů. Byla to náročná investice, především z hlediska cash flow. Jednotlivé platby za realizaci stavby se musely předfinancovat z rozpočtu města a následně po chválení vyúčtování jsme obdrželi peníze z dotace. Dnes už je to jinak, u některých dotací probíhají modifikované platby. Každopádně, zastupitelé, kteří rozhodují o zásadních otázkách rozpočtu, podle mě pracují většinou uvědoměle. Za celou dobu se mi nestalo, že by nectili předložené informace o celkové finanční situaci města a město zbytečně zadlužovali.
Jak vypadá váš finanční odbor na radnici?
Je nás sedm, máme na starosti tvorbu a kontrolu čerpání rozpočtu, účetnictví města, výběr místních poplatků, z oblasti státní správy agendu školství – vyhodnocení předložených mzdových požadavků za jednotlivé školy správního obvodu dle normativů, vymáhání pohledávek dle daňového řádu a koordinaci činnosti příspěvkových organizací města v oblasti jejich financování a účetnictví.
Vy školským organizacím děláte přímo mzdy?
Jsme mezičlánkem mezi školami našeho správního obvodu a Krajským úřadem Zlínského kraje. Školská zařízení předkládají v rámci tvorby rozpočtů své mzdové nároky a ty se vyhodnocují dle normativů, které stanovuje Odbor školství Krajského úřadu Zlínského kraje.
Kdy byl nějaký největší posun ve financování města?
Nejvíce rozpočet města ovlivnila od roku 2013 změna zákona o rozpočtovém určení daní. Díky změně zákona se našemu městu zvýšily daňové příjmy cca o 12 milionů. Změna pomohla především městům s menším počtem obyvatel. Těch Luhačovice mají přes pět tisíc. Pokud by k navýšení daňových příjmů nedošlo, město by mělo problém financovat rozsáhlejší investice.
Provozní náklady města se daří dnes hodně i snižovat, třeba díky cenám energií, že?
Určitě. Provozní náklady, u kterých to jde, se řeší komplexně, dohromady náklady města s příspěvkovými organizacemi. Nová telefonní ústředna je nejen pro radnici, ale i pro příspěvkové organizace, zajišťuje levné volání přes internet, dále se jedná o energetické úspory, třeba elektřina se nakupuje v dražbách. Poslední léta se jedná o úsporu několik milionů ročně.
U příspěvkových organizací je ale někdy úspora složitá ve vztahu k rozpočtu zřizovatele – města. Třeba se méně v zimě protopí a za energie se pak část záloh vrací. Organizaci pak hrozí porušení rozpočtové kázně, tedy problém. Běžný člověk je přitom obvykle rád, že mu peníze vrátí…
Pokud organizace potřebuje tyto ušetřené prostředky použít v průběhu roku, může si změnu rozpočtu nechat schválit zřizovatelem, zastupitelstvem. Pokud je však použije bez projednání a schválení, jedná se opravdu o porušení rozpočtové kázně.
Jak je to, když městské organizace jako kulturní dům nebo sportovní centrum ušetří?
Pokud příspěvková organizace ušetří například za energie ve svém rozpočtu, objeví se úspora v pozitivním ročním výsledku hospodaření. Ten se po schválení účetní závěrky radou města převádí do rezervního fondu organizace a následně po projednání se zřizovatelem může organizace finanční prostředky použít na požadovaný účel. V posledních letech ušetřené prostředky zastupitelé nechávají organizacím, a ty je mohou použít třeba na investice, jako v případě Městského domu kultury Elektra, který se díky tomu postupně opravuje.
Vy musíte stále sledovat změny legislativy. Teď se zaváděla kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty (DPH). To se týká i města?
Ano, protože když se stavěla Městská plovárna, stali jsme se plátci DPH. Daň z přidané hodnoty se týká ekonomických činností města, ne veřejné správy. První kontrolní hlášení jsme poslali, žádnou odezvu jsme neměli, tak asi bylo všechno v pořádku.
Další hodně diskutovanou záležitostí je chystaná elektronická evidence tržeb (EET). To se města nějak dotkne?
Zatím to má být v restauračních provozech, takže města se to netýká.
Je to hodně diskutované téma, co si o EET myslíte?
Já myslím, že je to v pořádku. Má to zabránit šedé ekonomice, ale obávám se, že kdo je nepoctivý, nakonec to nějak obejde. Možná bude EET trošku problém pro menší obce, když budou chtít uspořádat nějakou zábavu s prodejem občerstvení.
Když se EET vašeho finančního odboru netýká, co naopak teď musíte aktuálně řešit?
Každým rokem je schváleno spoustu novel zákonů, které se nás týkají, teď se například řeší uplatnění zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ÚSC, především tedy programů pro poskytování dotací. Jde o nová pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu města, která připravuje kontrolní výbor zastupitelstva. Měla by nahradit současné rozdělování dotací formou individuálních dotací bez programů.
Myslíte si, že takové nastavení „mantinelů“ pomůže vyřešit spory o výše dotací?
Nejsem o tom až tak přesvědčena. Navýší se neúměrně pracnost i požadavky na drobné žadatele o dotace. Můj názor je, že z hlediska pracnosti a administrativy je systém spíše pro velká města, pro menší města, jako jsou i Luhačovice, je zbytečně náročný. Již dnes se musí dodržovat předepsané náležitosti žádostí, uzavírají se veřejnoprávní smlouvy a probíhá kontrola vyúčtování. V letošním roce bude kontrolní výbor provádět i kontroly na místě u žadatelů o dotaci. Všeobecně je doporučováno malým obcím a menším městům neřešit dotace formou vyhlášení programů. Rozhodnutí je na zastupitelích. Chápu ale i jejich postoj, že rozdělení dotací chtějí udělat co nejobjektivnější.
Jak dlouho vůbec na úřadě působíte?
Nastoupila jsem v prosinci 1999 na základě výběrového řízení. Tehdy se rozdělil odbor správy majetku na dva odbory, odbor správy majetku a odbor finanční, z důvodu vyšší realizace investic a nárůstu legislativních změn ve veřejné správě.
Jak jste se k profesi dostala?
Já jsem chtěla být lékařkou, ale to za komunismu nešlo tak snadno, jít na školu, kam byste chtěli. Po gymnáziu v Uherském Brodě jsem vystudovala Vysokou školu dřevařskou ve Zvolenu, v té době byla jedinou vysokou dřevařskou školou v Československu.
Co bylo dál?
Nastoupila jsem do tehdejších Jihomoravských dřevařských závodů, do závodu v Bojkovicích. Nejdříve jako mistrová expedice a po návratu z mateřské dovolené jsem pracovala jeden rok jako vedoucí kontroly jakosti, následně sedm let jsem byla ekonomkou závodu. V roce 1996 jsem odešla pracovat do Zlína do obchodní firmy, rozšířila jsem si znalosti i z oblasti obchodní podnikatelské sféry. Nakonec jsem se vrátila pracovat do Luhačovice jako úřednice, i když práce na odboru finančním není úplně jen úřednická práce, jedná se o kombinaci činností v oblasti samosprávy a státní správy.
S hoblíkem vás nikdo asi v té dřevařině neviděl, ale znát vše o dřevě jste musela, že?
Člověka hlavně formuje praxe a za těch sedmnáct let na městě a předtím deset let práce taky v oblasti ekonomie, vytvoří stav, že spoustu věcí z dřevařiny se zapomene, ale ani to neřeším.
Máte ale třeba dřevem obložený byt, nebo promítá se ta původní profese někde?
No manžel je původem také dřevař, seznámili jsme se na vysoké škole. Přiznám, že třeba nová okna nemáme plastová, taková nemohla být, ale dřevěná (smích). Manžel měl dřevařinu i v rodině, ale z našich tří synů se tomu nevěnuje nikdo. Jeden je právník, druhý vystudoval medicínu a třetí dělá grafický design.
Vy jste rodilá Luhačovjanka?
Ano, ale synové tu nezůstali ani jeden. Jeden je v Uherském Hradišti, druhý ve Zlíně, třetí v Praze. Nemyslím si, že se vrátí. Mám ale perličku, protože dva mají ještě trvalé bydliště tady, tak znamenají pro naše město daňový příjem do rozpočtu. Ten, co je v Uherském Hradišti už má i syna, a proto si změnil trvalé bydliště. Když si změnil trvalé bydliště do Uherského Hradiště, město přišlo asi o jedenáct tisíc daňových příjmů na rok. Vše se mi už propojuje s mojí prací, je to prostě dlouhá doba, co zde již pracuji.
Co děláte ve volném čase?
Teď jsem musela své aktivity omezit, starám se o oba rodiče. Jinak mám ráda zahrádku a velice ráda sportuji. V zimě lyže, sjezdové i běžky, jinak jezdíme s manželem hodně na kole, chodívala jsem i cvičit. Ráda plavu, chodím minimálně jednou za týden na Městskou plovárnu. Hodně mi dodává pozitivní energie i první vnouček, kterého občas hlídám.
Dělala jste původně dřevařskou školu, ale vztah k tabulkám a číslům tam musel být ne?
Je pravda, že jsem měla vždy raději matematiku než český jazyk. Také jsem vystudovala nakonec technickou školu.
Ekonomii se věnujete řadu let, ovlivnilo vás to původní profesní zaměření?
Myslím, že bylo hlavně dobré mít zkušenosti a přehled ze soukromé sféry třeba v souvislosti s daní z přidané hodnoty (DPH). Když se město stalo plátcem DPH, byla to pro mě výhoda.
Za ta léta se práce v oboru dost měnila, účetnictví se dnes všechno dělá přes počítač. Co je ještě jiné?
Za dobu co jsem na úřadě se účetnictví města výrazně změnilo. To je dnes kolikrát složitější než v podnikatelské sféře, protože dřív obce neřešily daně. U obcí nebylo plátcovství DPH. Teď tu činnost máme roztříštěnou, část je veřejná správa a část je ekonomická činnost, například prodej dřeva z lesa v majetku města. Veřejná správa pod plátcovství DPH nepatří.
To asi není jednoduché…
Opravdu není, město má, dá se říct, dvojí účetnictví, jednak účtuje podle zákona o účetnictví obdobně jako podnikatelé, ale musí také zpracovávat rozpočet podle dané rozpočtové skladby. Díky ní funguje jak druhové i odvětvové třídění příjmů a výdajů, výkazy o rozpočtu se pak shromažďují státem a ten má potřebné přehledy, kolik financí jde do vzdělání, kultury, do sportu…V určitém období se očekávalo a věřila jsem ve snížení administrativy ve veřejné správě, ale dnes je vše naopak, administrativa jen bují.
