Na opravu hřiště jste dali přes čtvrt milionu. Chystáte další podobné aktivity?
Při slavnostním otevření mě oslovil pan místostarosta, zda bychom se nepodíleli i na dalším luhačovickém hřišti, opravě toho u základní školy. Přislíbil jsem, že něco přispějeme.
V čem je rozdíl mezi minerálkou z Haly Vincentka a Vaší Vincentkou?
Prameny luhačovických léčivých vod jsou ve svém chemickém složení velmi podobné. Rozdíl mezi Vincentkou v lahvi a volně přístupnou na kolonádě je pouze chuťové zabarvení vody v lahvi. Je způsobeno jedinou technologickou úpravou a to je odstranění přítomného značného množství železa, které by v lahvi vytvářelo při styku s volným kyslíkem plovoucí sediment. Všechny ostatní přítomné minerální soli jsou zachovány.
Kdyby Vám někdo dal do kalíšků natočené luhačovické prameny a nalitou Vincentku od vás z lahve, myslíte, že byste ji poznal?
Za ta léta práce s tímto zázrakem přírody jsou mé chuťové buňky už schopny rozdíl poznat.
Když jsou ale prameny podobné, neuvažovalo se tu tedy i o stáčení jiného pramene, že by třeba Vaše firma VINCENTKA…?
To je v podstatě nemožné. Dnes jsou zde čtyři legitimní uživatelé luhačovických léčivých vod, kteří mají licenci od státu k využívání zdrojů za jasně specifikovaných podmínek. Z hlediska vydatnosti jednotlivých pramenů jsou stanoveny limity čerpaného množství , které jsou trvale měřící technikou kontrolovány. Vyhodnocuje se průběžně řada dalších parametrů pro zachování kvality a stability celé struktury zdroje luhačovických léčivých vod. Pro stáčení Vincentky do lahví byl v 90. letech vybudován nový vrt s vydatností 30l/min.
Ty prameny by na ještě intenzivnější stáčení do lahví ani nestačily?
Pro stáčení minerální vody do lahví je určen licencí pouze jeden pramen a to je Vincentka vrt BJ 305, který využívá pouze naše společnost.
Jsou vrty v zimě nějak vyhřívané, aby nezamrzly? A jak moc se mění složení minerálky v průběhu roku podle teplot a počasí?
Vrty nejsou v zimě vyhřívané. Podzemní šachty i trasy a uložení přívodních potrubí zabezpečují bezrizikový provoz. Můžu hovořit pouze o vlastnostech léčivé vody z našeho vrtu Vincentka BJ 305, kterým se dostává minerální voda vzlínáním na povrch. Stejně jako u ostatních luhačovických vrtů je to zředěná zbytková mořská voda ,která se zachovala z třetihorního vrásnění ve velkých hloubkách v prostoru dnešního Lázeňského náměstí. V průběhu roku dochází, vlivem teplot a zejména srážek, k mírným změnám v obsahu jednotlivých minerálních solí i oxidu uhličitého. Doposud nedošlo k překročení desetiprocentní stanovené tolerance určené komplexní chemickou analýzou daného vrtu . Součástí již zmiňovaných licenčních podmínek jsou pravidelná povinná měření řady parametrů (teploty , kolísání hladin, tlaku, Ph, obsahu CO2, alkality atd.), takže kvalita léčivé vody je zabezpečena.
Neptají se občas lidé, zda když stáčíte, netečou jiné luhačovické prameny třeba méně?
Na exkurzích v naší plnírně to bývá častý dotaz. Ale k ničemu takovému nemůže dojít, právě proto, že každý vrt má pro čerpání dané limity. Při exkurzích bývají lidé i zvědaví, jaká je v podzemí zásoba Vincentky. Jestli nedojde. Zjišťuje se to po pěti až sedmi letech takzvanými čerpacími zkouškami. Při těchto zkouškách se ze všech provozovaných vrtů nepřetržitě týden čerpá minerální voda. Po skončení čerpání se vyhodnocují poklesy hladin ve vrtech a doba opětovného vystoupání hladin na původní úroveň. Výsledky se pak porovnávají s naměřenými hodnotami z minulých čerpacích zkoušek. Dosavadní výsledky nevykazují výraznějších rozdílů, z čehož lze usuzovat, že podzemní zdroje luhačovické minerální vody nám všem ještě vydrží. Musím ale připomenout, že jsou to přírodní zdroje a příroda sama o sobě je mocná a může změnit cokoli. Proto k ní přistupujeme s velkou pokorou.
Jak to myslíte?
Jedno z velkých nebezpečí je také zemětřesení, při kterém může dojít k pohybu geologických vrstev a tím i narušení vytvořených cest, kterými voda vzlíná na povrch. Před asi 12 lety bylo silné zemětřesení v Turecku a až odtamtud k nám dolehly mírné dozvuky otřesů. Měřící zařízení zaznamenalo v našem vrtu nezvyklé rozkolísání hladiny.
Jak jste to prožíval?
Bral jsem to jako do jisté míry zajímavou zkušenost, ale hlavně jako takové upozornění od přírody, že je mocná a proti ní nic nezmůžeme. Dnes jsme psychicky připraveni i na to, že obdobná situace může teoreticky opět nastat.
K Vincentce jste se kdysi dostal z jiného oboru, prodával jste potravinářské stroje, ne?
Ano, v době kdy jsem se rozhodl ukončit mé působení obchodního zástupce jedné rakouské firmy vyrábějící potravinářské stroje a zařízení zejména pro zpracování masa a mléka, jsem se dozvěděl , že v Luhačovicích je na prodej stáčírna Vincentky. Moje první návštěva Luhačovic a prohlídka objektu stáčírny (jen od brány a z lesa) ve mně vyvolala velký šok hlavně z pohledu nastavené prodejní ceny značně zdevastovaného objektu i skutečnosti, že veškeré technologické zařízení pro stáčení bylo slušně řečeno přemístěno někam jinam. Provoz stáčírny a plnění Luhačovické Vincentky do lahví bylo po více jak 100 letech zastaveno. Vincentka více jak 2 roky nebyla na trhu.
Jak k tomu vůbec došlo?
Byla to zvláštní doba první vlny privatizace a někteří zdatní podnikatelé tak nakládali s levně nabytým majetkem. Já jsem tehdy ve svých 52 letech neměl velkou chuť pustit se do podnikání. Navíc jsem pořád nechápal, že takovou příležitost získat a pokračovat ve využívání přírodního bohatství a značky Vincentka, kterou znají celé generace v Česku a na Slovensku, nevyužil nikdo z místních subjektů, kterým určitě význam a jedinečnost Vincentky byly známy. Dnes už vím, že náhody neexistují. Každý máme svůj celoživotní příběh nebo osud předem připravený. Na této cestě jsou připravena někdy velká překvapení, příležitosti, výzvy no a já jsem se před takovou výzvou ocitl. Jako ekonom a technik jsem začal pracovat na podnikatelském záměru. Kdybych se zachoval racionálně podle převažujících výstupů a rizik, tak by to byla sebevražda do toho jít. Takže nastoupila intuice a odhodlání i přesto to zkusit. Díky velké podpoře mé manželky, která do toho šla se mnou, po dlouhých a náročných vyjednáváních s prodávající osobou, jsme 5.12.1997 obdrželi klíče od tehdy zdevastované a tzv. vybílené stáčírny Vincentky.
Co bylo dál?
Jenom tvrdá práce a úsilí co nejdříve pořídit a zprovoznit technologii plnící linky, sehnat zaměstnance a celou řadu dalších věcí souvisejících s budováním firmy tzv. od nuly. O branži minerálních vod jsem toho moc nevěděl. Ocitl jsem se úplně v nové prostředí, podnikatelském i společenském. Změnil se zásadně život můj i život mé rodiny. Byla to práce více jak na plný úvazek.
A čím jste vlastně byl původní profesí. Ekonom?
Jsem absolvent střední průmyslové školy strojní a ekonomické fakulty Vysoké školy Báňské v Ostravě.
A před tím prodejem potravinářských strojů jste se věnoval čemu?
Ve společnosti OKD Ostrava jsem měl na starosti investiční výstavbu v oblast dopravy. Realizace staveb tzv. na klíč včetně pořizování dopravních prostředků pro drážní i silniční účely. Byla to náročná ale velmi dobrá škola zvládat širokou problematiku investiční výstavby.
Takže jste měl řadu zkušeností, které se i hodily při obnovení plnírny Vincentky?
To rozhodně, z dnešního pohledu to vidím tak, že jsem se vlastně nevědomky připravoval na to, abych zvládl vstup na podnikatelskou půdu, myslím tím budování společnosti Vincentka, a zde obstál.
Říkal jste, že cena plnírny Vincentky, byla hodně vysoká…
V té době a vzhledem k naším možnostem nebylo možné bez půjček a úvěrů cenu zaplatit. Trvalo pět let, než jsme splatili půjčené finanční prostředky a mohli jsme si dovolit začít investovat a modernizovat vše co bylo nezbytné.
Obnovit provoz asi nebylo jednoduché…?
Onoho 5.12.1997 jsme vstoupili do zdevastovaného objektu bez strojů a lidí. Už koncem března 1998 odjel po více jak dvou letech první naložený kamion s Vincentkou naplněnou v lahvích do obchodní sítě. Takže to i dnes považuji za slušný výkon. Splátkový kalendář úvěrů a půjček byl neúprosný. Já jsem byl vychován tak, že dluhy se musí splácet a tím se řídím celý život. Právě díky mým předcházejícím pracovním zkušenostem a dobrému pracovnímu týmu jsme dokázali zabezpečit vše potřebné k obnovení provozu stáčírny Vincentky a staletím ověřenou přírodní léčivou vodu tak zase nabídnout našim občanům.
Později jste k části investic využili i dotací z evropských peněz. Četl jsem v jednom rozhovoru, že byste do nich prý znovu nešel…
Psal se rok 2005, kdy technologické zařízení plnírny, pořízené v začátcích většinou jako již použité a zastaralé, začalo dosluhovat. K tomu neustále se zpřísňující požadavky na kvalitu, hygienu provozu, v neposlední řadě i začínající zájem zahraničních odběratelů. A závod v tom stavu, v jakém byl, se dal zahraničním partnerům těžko úspěšně prezentovat. To nás nutilo rychle investovat do nového technologického vybavení a s tím spojených stavebních úprav a rekonstrukcí. Při ještě trvajícím zadlužení to byla příležitost získat finanční prostředky na realizaci našich záměrů. Zájemců o tehdy tzv. předstrukturální evropské fondy pro tyto účely bylo něco přes 300. Pokud vím, tak do úspěšného konce celého procesu, který nebyl zrovna jednoduchý, to dotáhlo asi 20% z celkového počtu uchazečů.
Vám se to ale nakonec povedlo…
Ano povedlo, jsme malá společnost bez vlastního aparátu pro zvládnutí přípravy a zpracování všech požadovaných dokumentů. Takže jsme řadu prací zadávali externě, samozřejmě za ne malou úplatu. Ten můj výrok, že bych do projektu evropských dodací už nešel, vyplýval z bezprostřední zkušenosti podle mne mnoha zbytečných a byrokratických přístupů. Dnes je situace jiná, mám pocit, že dnes už téměř všichni investují jen s pomocí evropských dotací. Takže můj názor bych asi přehodnotil.
Z historie zase do současnosti. Vincentka má jako distributora teď Kofolu, že?
Ano, do roku 2014 jsme Vincentku distribuovali do české obchodní sítě prostřednictvím společnosti Hanácká kyselka. Ta změnila vlastníka. S novým jsme nechtěli dál obchodovat. Z řady zájemců o výhradní distribuci jsme si vybrali právě Kofolu a.s. Je to dnes silný a zkušený hráč na trhu souvisejícím s produkcí minerálních vod a nápojů. Z dosavadní zkušenosti vzájemné spolupráce můžu hodnotit tuto volbu za dobrou. Pro segment prodeje našich výrobků v lékárnách spolupracujeme s jinými distributory.
Vyrobíte teď ročně cca 4 miliony lahví, máte přes 90 milionů na tržbách …
Za první rok našeho podnikání jsme utržili asi 18 mil. Kč. Vstupy a cenotvorba se ale rychle mění, takže tržby před léty a dnes nelze jednoznačně srovnávat. Vstupuje také do tohoto hodnocení velká sezónnost prodeje našich výrobků. Podzimní a zimní období je příznivé, naopak v jarních a letních měsících poptávka výrazně klesá. Právě tyto výkyvy se snažíme eliminovat výrobou a nabídkou našich doplňkových výrobků (jako jsou nosní spreje, pastilky, hydratační krémy, zubní pasty, proplachovací roztoky), jejichž prodej dnes představuje téměř 40% podíl celkového obratu.
Děláte proto hlavní produkt – lahvovou Vincentku – hodně i na sklad?
To ne. Celý objekt plnírny je umístěn v prostoru, kde prudké okolní svahy a opěrné zdi neumožňují jakékoliv rozšíření. Musíme hospodařit s každým čtverečním metrem, celý provoz plnírny musí byt sladěn s vydatností vrtu Vincentky, výkonem plnící linky, kapacitou odželeznění Vincentky, se skladovacími prostory a aktuální poptávkou a samozřejmě i s nezbytnou rezervou zásob pro případ jakýchkoliv výpadků výroby. Kapacita denní výroby je cca 35 000 lahví. Trvanlivost Vincentky v lahvi je 2 roky, takže systém funguje docela dobře.
Vozíte i do Ruska a Číny. Jak chcete export dále rozvíjet?
Naše podnikatelská strategie je ovlivněna i platnou českou legislativou. Touto přírodní minerální vodou z léčivého zdroje, jako součástí národního přírodního bohatství, musíme přednostně uspokojit poptávku českého národa a teprve potom můžeme nabídnout produkci i na trzích mimo ČR. Podíl exportu Vincentky se pohybuje kolem 10% celkové produkce.
Kam se ještě vyváží?
Za těch 18 let existence společnosti jsme se setkali se zájmem o Vincentku a další naše výrobky z různých částí světa. Vincentka je specifická přírodní léčivá minerální voda a vyžaduje při uplatnění na zahraničních trzích zcela odlišné přístupy, než jsou obvyklé u běžných konzumních minerálních vod. Je to dlouho trvající proces vyžadující i nemalé vstupní náklady na podporu prodeje a zisk se může dostavit se značným zpožděním. Tato zkušenost většinu zahraničních investorů odradila v tomto obchodě pokračovat. Export do zemí EU zkomplikovala v roce 2014 nová evropská legislativa, která znemožňuje více jak sto let používaný název „přírodní léčivá minerální voda“ uvádět na lahvové etiketě, stejně tak i pravdivé údaje o léčivých účincích Vincentky. Nechci čtenáře zahlcovat iracionálními evropskými směrnicemi k této problematice. Našli jsme východisko jen pro ČR, aby Vincentka (i ostatní české přírodní léčivé vody) mohla zůstat v obchodech a lékárnách. Soustřeďujeme se tedy na trhy mimo EU. Jsme spokojeni, že díky uchování tradice a kvality poptávka po našich výrobcích v Česku a na Slovensku neklesá.
Chtěl jsem se zeptat na láhev, ve které Vincentku prodáváte. Neuvažovali jste nad plastovou?
V období prudkého rozvoje supermarketové a hypermarketové sítě v ČR, byl na nás vyvíjen značný tlak od těchto obchodních řetězců, abychom plnili Vincentku do plastových obalů stejně, jak to postupně dělali všichni výrobci nealko nápojů. Z historické zkušenosti z osmdesátých let minulého století, kdy se Vincentka začala jako první minerální voda v Československu plnit do lahví z PVC, jsme se dostatečně poučili o důsledcích velké újmy na kvalitě Vincentky v plastovém obalu. Vincentka je malý zázrak přírody a určitě si zaslouží tato kvalitní léčivá voda stejně kvalitní obal a tím je jenom sklo. Takže tlak jsme ustáli a dodnes se plní Vincentka do skleněných lahví, které nám na míru vyrábí sklárny v Kyjově. S klidným svědomím můžeme nabídnout zákazníkům dvouletou trvanlivost, což oceňují i naši zahraniční odběratelé.
Jak složité bylo do obchodních řetězců vůbec proniknout?
Dlouhé přerušení dodávek Vincentky do obchodní sítě v letech 1995-1997 nám trošku ulehčilo vyjednávací pozici. Spíše to byla v začátcích obtížnější otázka logistiky, závozu a svozu vratných lahví atd. Nakonec jsme našli dobré řešení v tehdejší spolupráci se společností Hanácká kyselka, která se stala našim výhradním distributorem Vincentky do obchodní sítě v ČR včetně obchodních řetězců. Přenesli jsme tedy tíhu vyjednávání na tuto společnost a spokojenost byla na obou stranách. Na místě je zde otázka současných cen Vincentky na pultech obchodů. Často jsme terčem stížností zákazníků na její vysokou cenu. Musím potvrdit, že na tyto ceny jako výrobce nemáme žádný vliv. Naše prodejní ceny se již 6 let neměnily, přestože řada našich vstupních nákladů se zvýšila. Obchodníci využívají jedinečnosti Vincentky a v duchu zákona poptávky a nabídky zkoušejí až jakou cenu je zákazník ochoten zaplatit. Tento trend převzaly bohužel i řetězce lékáren.
Nejčastěji si lidé koupí Vincentku při různých nachlazeních. Jak často si ji dáte Vy?
Často, když procházím provozem plnící linky tak ochutnám pohárek, zda je po chuťové stránce v pořádku. Kontroluji i výsledky rychlých analýz, které děláme u každé výrobní šarže.
Vy jste podnik před lety rozjel. Teď jste předseda představenstva VINCENTKA a.s. a také obchodně finanční ředitel, ale firmu vede jako výkonný ředitel Váš syn…
Přiznám se, že bylo pro mě příjemné předat v roce 2011 výkonné vedení společnosti synovi. Několik let zde již pracoval a prošel si vším, co bylo třeba, takže byl připraven převzít tuto pozici. Jsme malá ryze česká rodinná firma, kde si moc na funkce nehrajeme. Všichni už víme co máme dělat, jsme hodně flexibilní, jinak to nejde.
Syn ve společnosti dělá od začátku?
Ne, do společnosti nastoupil až v roce 2004. Studoval nějaký čas v Austrálii. Je zdatný v IT technologiích, v grafickém designu, ale zvládá velmi dobře i vše, co je s touto pozicí spojeno. Podstatné je, že dobře funguje naše komunikace..
Je to tak, že syn chodí s novými nápady, když to převzal?
Když jsem předával synovi pozici výkonného ředitele, byla firma po všech stránkách v dobré kondici. Velké investice i opravy jsou za námi. Firma je připravena uspokojovat komplexně tuzemskou i zahraniční poptávku. Těžiště fungování a prosperity spočívá v současné době v tom dobře zvládat národní a evropskou neustále narůstající a měnící se legislativu, spojenou s výrobou i distribucí specifické produkce, mezi něž Vincentka i další naše výrobky spadají. Jak jsem již řekl, na štěstí dokážeme spolu komunikovat a v podstatných věcech jsme zatím vždy našli výslednou shodu. A je jedno kdo s jakým nápadem přijde.
