„Volby proběhly bez problémů a jsme za to rádi. Lidé chodili k volbám průběžně a netvořily se žádné fronty,“ poznamenala Janíková. Ty ani příliš nehrozily, i když v Luhačovicích byla vyšší procentuální účast občanů, než v republice, kde celkově přišlo k volbám jen 34,57% oprávněných voličů. „Ze zhruba 4300 voličů přišlo v Luhačovicích asi 1750 lidí. To znamenalo zhruba 40,5%, což je v rámci republiky velmi pěkná volební účast,“ nastínila Janíková. Také díky Luhačovicím se tak Zlínský kraj stal regionem s nejvyšší volební účastí, která činila 38,5%. Nejuvědomělejší občané co do přístupu k volbám byli v rámci Luhačovic lidé z místní části Řetechov. „V tomto volebním okrsku přišlo k volbám 88 ze 184 voličů, což je téměř osmačtiřicetiprocentní účast. Nominálně nejvíce – 528 voličů – pak odvolilo v Městské knihovně,“ doplnila Janíková.
Přesto volební účasti se v posledních letech spíše snižují, v Luhačovicích se u volební komise setkaly s určitým paradoxem, který byl jedinou menší komplikací jinak poklidných voleb. „Snažili se zde odvolit i někteří lázeňští hosté, kteří sice měli vyřízený voličský průkaz, pocházeli ale z jiného kraje. Průkaz při krajských volbách však opravňuje volit sice i mimo svůj okrsek, ale pouze v rámci daného kraje. Museli jsme tak tyto voliče u nás odmítnout,“ vysvětlila Janíková s tím, že třeba při volbách do poslanecké sněmovny by i lidé z jiného kraje v Luhačovicích s voličským průkazem volit mohli. Janíková rovněž uvedla informaci o tom, jak to vypadalo s věkem nejmladších a nejstarších voličů v Luhačovicích. „V seznamu voličů byly zapsány i dvě ženy, kterým letos bylo 97 let. Mezi voliči byli v seznamu také čtyři lidé, kteří teprve v září dovršili 18 let, což je nejnižší možný věk pro možnost volit,“ sdělila vedoucí Správního odboru.
A koho si lidé z Luhačovic nejčastěji do vedení Zlínského kraje přáli?
„Každá z kandidátních stran tu získala aspoň jeden hlas, u čtrnácti kandidátek lidé dali alespoň nějaký preferenční hlas. Co se týká výsledků, volby v Luhačovicích dopadly obdobně, jako v celém Zlínském kraji. Nejvíce hlasů od voličů získala v Luhačovicích a místních částech KDU-ČSL, na pomyslém druhém místě se tu umístilo hnutí ANO 2011 a na třetím ČSSD,“ informovala Vladíková. Lidé mohli rozdat při volbách také každý čtyři preferenční hlasy. A jak s nimi naložili luhačovičtí voliči? „Co se týká preferenčních hlasů, nejvíce jako v kraji i v Luhačovicích obdržel pan Čunek z KDU-ČSL,“ zmínila Janíková. Na některých kandidátkách se rovněž objevovali občané Luhačovic. „Z těch dostal od luhačovických voličů nejvíce preferenčních hlasů pan Lebloch (za SPO) to bylo 93, na druhém místě byl z tohoto pohledu pan Kop (ANO 2011) 59, a třetí pan Duháň (ODS) 51 hlasů,“ dodala Janíková.
Dle výsledků voleb dostupných na www.volby.cz je však patrné, že žádný z kanidátů, kteří mají trvalé bydliště v Luhačovicích a o vstup do krajského zastupitelstva usilovali, neuspěl. Nejblíže zvolení byl místostarosta města Radomil Kop, který byl na 9. místě kandidátky ANO 2011. Hnutí přitom v 45 členném Zastupitelstvu Zlínského kraje získalo 8 mandátů. Luhačovice měly svého zástupce i na celkově nejúspěšnější kandidátce KDU-ČSL. Za tuto stranu totiž kandidovala také luhačovická městská zastupitelka Marcela Pazderová. Byla však na těžko zvolitelném 25. místě kandidátky KDU-ČSL.
Vítězná Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová přitom získala v celém kraji 22,97 % z celkového počtu 181 909 platných hlasů a v krajském zastupitelstvu bude mít 12 mandátů, druhé ANO 2011 získalo celkově 8 mandátů, třetí ČSSD bude mít 6 mandátů stejně jako další v pořadí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ. Do zastupitelstva se dostane také Komunistická strana Čech a Moravy se 4 mandáty, která získala stejně mandátů jako uskupení Svobodní a Soukromníci. Za nimi skončila ještě Občanská demokratická strana se 3 získanými mandáty a do zastupietelstva se ještě dostane uskupení Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, které získalo dva mandáty. Další informace o výsledcích a volební účasti lze dohledat na oficiálním webu www.volby.cz.
