„Obrovská radost! Už při jízdě jsem věděl, že to vyjde, když jsem byl na čele závodu a mohl jsem tak vše kontrolovat. Říkal jsem si, že pokud neudělám nějakou svoji zbytečnou chybu, určitě vyhraji,“ komentoval čerstvý medailista Čech. Že by mohl získat medaili prý věřil už po kvalifikaci. „Skikros je dvojitá disciplína, kdy jeden závod je kvalifikace a druhý vyřazovací závod ve čtyřech. Když jsem viděl. jak technická je startovní sekce, tak jsem se soustředil pouze na vyřazovací závod a celou dobu jsem trénoval hlavně startovní techniku, na rozdíl od kolegů, kteří jezdili celou trať. Proto jsem sice v kvalifikaci ztratil, jak jsem neměl najetou celou trať, ale na postup jsem věděl, že i tak mám. A start byl v tomto závodě zcela nejdůležitější a já po něm byl vždy první,“ poznamenal Čech. Zlato z Almaty považuje za dosavadní největší úspěch kariéry, přestože například vloni získal takzvaný double v domácích soutěžích, tedy vyhrál jak mistrovství republiky tak i bodovací soutěž Českého poháru.
„Na tuhle akci jsem dřel a trénoval celý podzim a odlítal jsem do Kazachstánu s tím, že dovezu zlato a to se nakonec i podařilo, sdělil šťastný medailista. Všechny čtyři jízdy druhého dne závodu na univerziádě vyhrál. Hned po závodě Čech pro ČT uvedl, že použil při všech těchto jízdách určitou fintu. V čem spočívala? “Hlavní fintou bylo to, že jsem měl dobře natrénovanou startovní sekci, díky které jsem se mohl z každé brány dostat do čela závodu a už před sebe nikoho nepustit. Pak tam byla i druhá finta – asi ta důležitější, ale tu mi svěřil trenér od legendy skikrosu Tomáše Krause a nemohu ji jen tak poslat do světa. Určitě se bude ještě hodně hodit,“ popsal s úsměvem Čech.
Trať na univerziádě měla prý svá specifika. „Hodně lidí se nemohlo dostat do tempa startovní sekce. I já měl ze začátku problémy, ale pak jsem v tom našel rytmus a dokázal jsem zapojit i důležité odpichy rukou a to nakonec rozhodlo,“ nastínil zlatý medailista. Právě při startovní sekci tak hodně ocenil, jak jsem se v průběhu letní přípravy připravoval pohybově. „Prokládal jsem balanční cvičení s gymnastikou a atletikou a mohu říct, že na startu, kdy bylo potřeba rychle jednat a trefovat odrazy a dopady jsem to využil,“ ocenil Čech. Nejen start, ale i zbytek trati byl náročný, ale při závodě prý nad tím není moc času přemýšlet. „Prostě se snažíte udržet ideální stopu na dobrém podkladu a hlídat si soupeře na předjížděcích místech. V této trati to byli hlavně dvě rovné pasáže po skocích,“ vysvětlil Čech, kterého teď čeká březnové mistrovství světa. Jak vidíte po úspěšné univerziádě své šance tam? Mám teď měsíc, abych ještě potrénoval, co je potřeba a mohl se na MS dobře ukázat. Doufám, že forma a nálada závodit stále zůstane na vrcholu a mohu se měřit se špičkou tohoto sportu,“ věří Čech.
Vítězství na univerziádě se samozřejmě neobešlo bez oslav. „Stihl jsem to na všech místech, první oslavy byly hned v Almaty po medailovém ceremoniálu s celým naším týmem, který vytvořil super zázemí a díky tomu jsem i já měl dost dobrou náladu a chuť vyhrát. Další oslava byla hodně nečekaná, když mě při příletu s transparenty čekali kamarádi v Praze, kde studuji a bydlím. A pak to byla hlavně rodina, která mě čekala v Luhačovicích,“ podotkl úspěšný skikrosař. Do dějiště univerziády přitom dorazil až poslední z české výpravy. „Ta už tam byla týden před mým příletem, protože já ještě jel závody českého poháru (kde jsem obsadil 1. A 2. Místo), to abych se co nejvíce dostal do závodního režimu. Až pak jsem společně s trenéry odletěl do Kazachstánu. Tam jsem měl asi dva dny na rozkoukání a pak už začal závodní program – trénink, kvalifikace, závod. Vše bylo v rámci třeba 4 hodin na svahu denně.
Příliš problémů Čechovi nezpůsobil ani časový posun v Kazachstánu, kde je o 5 hodin více než u nás. „Sice jsem první dvě noci šel fakt pozdě spát, ale tím jak fungovala celá vesnice to nebyl problém. Jídlo bylo takřka nonstop, takže když jsme se místního času šli ve 24:00 navečeřet bylo to jako u nás doma a program na svahu pak začínal vždy až kolem poledne,“ popsal s úsměvem Čech, který byl zatím na třech univerziádách. Tak skvělé zázemí jako na této ale ještě nezažil. „Přirovnal bych to k olympiádě, kdy celá vesnice fungovala nonstop. Vše jsme měli zajištěné, jídlo, fitness, obchody, bazény, wellness,“ naznačil Čech. O řadu věcí se také prý skvěle starali místní studenti a univerziáda byla i výborně zajištěna z bezpečnostního hlediska. Počáteční volno společně s týmem využil i na poznání Almaty. „Je tam levná cena pohonných hmot, tak jsme furt jezdili taxíky, které nám ukázali místní kulturu a vše co šlo v okolí vidět. Je tam samozřejmě hodně jiného, ale co mohu vyzdvihnout, je ochota lidí, kteří tvořili parádní atmosféru univerziády.
Zda Čech dokáže navázat na letošní úspěch z univerziády v příštím roce na zimní olympiádě, ještě nechce předjímat, účast totiž ještě nemá zajištěnou. „Olympijská kritéria v našem sportu vychází ze světového poháru a v tom se mi prozatím letos nedaří. Pokud se ale zadaří na mistrovství světa, mohou se šance na olympiádu zvětšit,“ objasnil Čech. Univerziády se účastnil jako student čtvrtého ročníku architektury na ČVUT. Před akcí přitom bylo zkouškové období, které se mladému lyžaři ale podařilo vyřešit už před odletem do Kazachstánu. „Měl jsem tak na závod hlavu bez starostí, což je myslím velmi důležité. Skloubit sport a studium je zrovna v našem oboru Architektura a stavitelství složité, protože když člověk rýsuje pořád nějaké projekty, musí sedět za počítačem a to sportovní přípravě moc neprospívá. Ale mám super učitele, kteří respektují že sportuji a jsou schopni mi vždy pomoci, abych vše dokončil,“ uzavřel Čech.
