Konferenci společně ořádaly Českomoravská myslivecká jednota a Zlínský kraj. Své příspěvky na ní přednesli odborníci z Českomoravské myslivecké jednoty nebo Myslivecké rady. Mezi přednášejícími byli také zástupci Polské lovecké asociace, Lotyšské lovecké asociace nebo Estonské společnosti lovců.

 „Nejdůležitějším bodem konference byla výměna zkušeností s potlačováním afrického moru prasat v jednotlivých zemích, kdy se jasně prokázalo, že nařízení Evropské komise uváděla tyto země v omyl a že nefunguje přenos informací z praxe směrem k vědecké úrovni. Ukázalo se, že politici často neberou na poznatky z praxe zřetel, z čehož pak plynou chybná rozhodnutí. Za velice důležité považuji to, že jsme na konferenci rozdiskutovali více otázek a s kolegy ze zahraničí jsme si ukázali směr, kterým bychom se měli vydat ve společné spolupráci. Shodli jsme se, že musíme spolu komunikovat a pokusit se protlačit na evropské úrovni veškeré naše pozitivní poznatky, tak aby v případě, že by tento problém v budoucnu v Evropě opět nastal, byl co nejrychleji a nejefektivněji řešen,“ uvedla Margita Balaštíková, radní Zlínského kraje pro životní prostředí a zemědělství.

Že se ve zlínském regionu úspěšně daří výskyt afrického moru potlačovat, je podle Balaštíkové zejmána díky ukázkové spolupráci zemědělců, myslivců a pracovníků Zlínského kraje.

 „Směrem ke Zlínskému kraji a pracovníkům krajského úřadu zde ze strany myslivců a zemědělců padlo hned několik pochvalných a děkovných slov za to, jak jsme se k tomuto problému dokázali postavit,“ komentovala krajská radní Balaštíková.

Kraj a veterinární správa na Zlínsku vyhlásily v uplynulých měsících některá opatření, která měla šíření nemoci prast zabránit, což se daří. Byly například vytvořeny koridory, kde je zakázán vstup lidí do lesů, aby se odtud případně nějak na botách nemohla infekce roznášet a aby zde myslivci (a později dokonce i policejní ostřelovači) mohli bezpečně zajistit odstřel černé zvěře. Území, kde se vyskytl úhyn divokých prasat bylo také ohrazeno elektrickým ohradníkem, aby se odtud zvěř nepohybovala jinam a nepřenášela nákazu. Zemědělci v postižených lokalitách ani nesklízeli úrodu, aby nemocná prasata nemigrovala jinam za potravou. Přestože se udělala řada opatření, lidé sami by se o vlastní zdraví v souvislosti s uvedenou nemocí podle odborníků neměli obávat, protože zmíněná choroba zvířat by pro člověka něměla být nebezpečná. Lokality Luhačovic a nejbližšího okolí se každopádně přímo řešení problematiky afrického moru prasat netýká, protože zde žádný úhyn divočáků v této souvislosti nebyl zaznamenán a lázeňské město ani jeho blízké okolí tak nespadá do koridoru se zvláštními opatřeními.