Budovy, které tvoří zázemí a hospodářství Envicentra, jsou směsicí starého a nového. Zatímco hlavní budova, která shlíží na nové návštěvníky přicházející po cestě, je výsledkem projektu, drobná chaloupka, ve které se dříve skladovala píce pro dobytek sem byla přestěhována z Vysokého Pole na valníku. Kromě těchto dvou budov tu stojí také stodola, stáje pro koně, sušárna ovoce, útulna nebo ptačí pozorovatelna.

Kolem dokola pobíhají husy a slepice, ve stáji přežvykují koně a v ohradě se pasou kozy. Mezi tím vším pobíhají děti, které tu jsou na příměstském táboře a v poledním volnu krmí zvířata otýpkami slámy nebo zametají chodníčky před stájemi. To všechno ne proto, že by musely, ale proto, že je neuvěřitelně fascinují kůzlata přežvykující trávu nebo kůň, vážící skoro tunu, který se nechá pohladit po širokých nozdrách.

A pro mnohé z dětí je to vůbec první kontakt s živými zvířaty. Je potřeba říct, že si ho většinou velmi užívají. Na vše ale dohlíží zkušené lektorky, které dobře ví, jak děti naučit ke zvířatům přistupovat, a jak poznat, že už mají zvířata dětské společnosti dost.

Envicentrum je tu pro vzdělávání dětí i dospělých, pro odborné praxe mladých studentů, pro akce spojené s poznáváním přírody a života v Bílých Karpatech, pro enviromentální výchovu a pro prostou pohodu odpoledne stráveného na statku.

Envicentrum ve Vysokém Poli je místem, které vzniklo proto, aby děti i dospělé seznámilo s krajinou, přírodou a se zvířaty, které tu žijí. Kromě hospodářství tu proto najdete Zahradu budoucnosti, která je takovou učebnou pod širým nebem. Hned vedle ní stojí ptačí pozorovatelna, za Envicentrem začíná křížová cesta, která vede až ke kapli Panny Marie Vysocké, topící se v záplavě bylinek a květin.

Tohle místo si zamilujete pro jednoduchou krásu, kterou v sobě skrývá, a kterou vám připomene, že na světě jsou i důležitější věci než hořící termíny a hromada nepřečtených mailů, na které je potřeba odpovědět.

Navíc se odtud můžete vydat na Klášťov, na Ploštinu, do Valašských Klobouk, do Brumova na hrad nebo na rozhlednu Doubrava. Ale o těch zase jindy.