Investovat se bude jak do čistírenské technologie, tak rovněž do jednotlivých stavebních objektů. Pokud jde o technologii, původní byla navržena pouze pro odbourání biologického (amoniakálního) znečištění, nová technologie, systém R-D-N (regenerace-denitrifikace-nitrifikace), umožní odstraňovat další formy dusíkatého znečištění (dusičnany, dusitany). Doplňující terciální stupeň čištění OV odstraní z odpadní vody fosfor a jemné nerozpuštěné látky.
Co kromě technologií se bude měnit?
Dále se ČOV vybaví novou elektroinstalací a samostatným řídícím systémem s měřením, regulací a přenosem poruchových stavů na centrální dispečink. Nově budou realizována některá propojovací potrubí, objekt mikrosíta, pozemní objekty budou stavebně opraveny. Dále se uskuteční výměna oplocení, veřejného osvětlení a oprava povrchů areálových komunikací.
V čističce ale nepůjde o první opravu. Před časem se tam opravovala například velká kalová nádrž, že?
Protože přitékající odpadní vody a výpary z nich jsou velmi agresivní na betonové povrchy i na kovové prvky, musí se do obnovy ČOV pravidelně investovat. Komplexní rekonstrukce probíhají v cyklech cca po 20-25 letech provozu ČOV. Původní ČOV byla v Luhačovicích uvedena do provozu v roce 1974. V letech 1991-1994 proběhla 1 komplexní rekonstrukce a intenzifikace, při které byly realizovány i nové objekty (aktivační nádrž, dosazovací nádrž). Druhá celková rekonstrukce začala v letech 2011-2012, kdy byl rekonstruován mechanický stupeň ČOV a strojní odvodnění kalů v částce 18,9 mil Kč. V roce 2015 proběhla dílčí rekonstrukce uskladňovacích nádrží kalu (USN) včetně aerobní stabilizace kalů a strojovny USN za 9,8 mil. Kč. Letos začíná 2. část komplexní rekonstrukce za 42,3 mil.Kč.
Co vše vlastně Luhačovickou ČOV tvoří?
Vodohospodářské objekty (např. nádrže, šachty, čerpací stanice), propojovací potrubí, pozemní objekty (např. provozní budova, budova strojního odvodnění, atd.), oplocení, komunikace, veřejné osvětlení a dále strojně technologické zařízení ČOV (provozní soubory- např. mechanický stupeň, biologické čištění, kalové hospodářství).
A patří ČOV v Luhačovicích mezi větší nebo menší zařízení svého druhu?
Je svou velikostí zařazena mezi střední ČOV, konkrétně je navržena na kapacitu 16 200 ekvivalentních obyvatel. Ročně se zde vyčistí a poté vypouští do toku 1,3-1,5 mil. m3 odpadní vody. Přitékající OV se mechanicky předčistí (česle, drapák štěrku, lapák písku, usazovací nádrž), čištění pokračuje v biologickém stupni (soustava provzdušňovaných, míchaných a dosazovacích nádrží) a dočištění probíhá ve třetím stupni čištění (chemické srážení fosforu, mikrosítový bubnový filtr). Čistírenské kaly jsou akumulovány a aerobně stabilizovány v uskladňovacích nádržích kalu a následně mechanicky odvodňovány.
Aktuální rekonstrukce bude jistě muset probíhat za provozu?
Ano, v žádném případě není možná úplná odstávka a přerušení čištění odpadních vod. Toho bude docíleno pomocí dvojice souběžných vodních linek. V první etapě proběhne rekonstrukce starší aktivační linky, kdy čištění OV bude probíhat v novější lince, ve druhé etapě to bude probíhat zase naopak.
Budou opravy rozděleny do nějakých fází?
Dílčí stavební práce a montáž technologie na sebe musí přirozeně navazovat podle detailního harmonogramu prací. Například v zimních měsících budou probíhat demontáže, bourací a sanační práce, případně realizace liniových staveb. Hlavní stavební práce a zprovoznění technologických celků budou probíhat v jarních a letních měsících roku 2018, ukončení prací a uvedení ČOV do zkušebního provozu se předpokládá k 31.10.2018.
Aktuální rekonstrukci má ale financovat Moravská vodárenská, a.s. (MOVO), která má infrastrukturu v nájmu, že?
Ano, celou stavbu rekonstrukce ČOV Luhačovice financuje na základě dohody o smluvní investici provozní společnost MOVO, a.s. K dohodě vedla především oboustranná snaha dokončit započatou rekonstrukci ČOV Luhačovice a tím zajistit pro město Luhačovice takovou ČOV, která bude plně vyhovovat legislativním požadavkům na kvalitu vypouštěné odpadní vody a bude připravena pro další léta na případný rozvoj města. Dalším důvodem byla snaha a tlak společnosti VaK Zlín, a.s. na provozovatele o vylepšení podmínek stávající provozní smlouvy a to v tomto případě formou smluvních investic do částí majetku VaK Zlín, a.s
Opravy by neměly prý zvýšit ceny vodného a stočného. Můžete o tom občany ujistit?
Ano, můžu. Dle podepsané dohody o smluvní investici s provozní společností MOVO, a.s. bude celá stavba rekonstrukce ČOV Luhačovice bez dopadu do cen vodného a stočného. Cena vody se pro příští rok pro obyvatele na Zlínsku včetně Luhačovic sníží dokonce o 1 Kč na metr krychlový. (Poznámka autora: mimochodem 1 m3 mají před sídlem VaKu ve Zlíně, kde jsme se sešli také realisticky pro představu vypodobněn – viz foto.)
Rekonstrukce čističky v Luhačovicích má také přispět k dalšímu možnému rozvoji města. Můžete nastínit v čem konkrétně?
Dokončením komplexní rekonstrukce se zvýší hydraulická kapacita ČOV (přítok bude max. 100 l/s, zatímco současný max. přítok je cca 80 l/s). Tím se umožní napojení nových rozvojových ploch města nebo se může zvýšit počet lázeňských hostů. V letošním roce se mimo jiné na ČOV Luhačovice připojily odpadní vody z dalších cca 50 rodinných domů. Také se dokončila kanalizace v blízké obci Podhradí.
V nedávné době dělal VaK přímo v Luhačovicích opravy v části Nádražní ulice. Ta proto byla asi týden zavřená. O co konkrétně šlo za opravy a proč se dělaly?
V Nádražní ulici bylo staré litinové vodovodní potrubí malého průměru z velké části zainkrustované, což způsobovalo problémy s tlakem vody v nejvyšších patrech přilehlých obytných domů. Bezvýkopovou technologií se provedla výměna potrubí za plastové, čímž se zlepšilo průtočné množství a stabilizoval tlak vody.
Plánují se v blízké budoucnosti další opravy infrastruktury v Luhačovicích a blízkém okolí?
V příštím roce budeme realizovat rekonstrukci vodovodu v Luhačovicích, ulice Branka v délce 220 m a dále budeme řešit posílení tlaku vybudováním nové automatické tlakové stanice v ulici A. Slavíčka. V rámci projektové přípravy řešíme i významné akce pro místní část Řetechov a také pro Podhradí, konkrétně je to napojení obcí na skupinový vodovod a to především z důvodů snižující se kapacity místních zdrojů. Investiční náklady na tyto 2 akce odhadujeme ve výši 10 mil. Kč.
Můžete naznačit třeba kolika kilometry vodovodního a odpadního potrubí je město Luhačovice protkáno?
V Luhačovicích je 39 km vodovodního potrubí a 44 kanalizačního potrubí.
Kolik havárií na vodohospodářské infrastrukturře se tu musí zhruba do roka řešit?
Je to cca 30 poruch ročně, nejvíc v zimním období z toho asi 20 je s vývěrem vody (kvůli zlomu, díře v potrubí …)
Kde je v Luhačovicích nejrizikovější/nejstarší potrubí?
Původní kanalizační přivaděče jsou monolitické betonové stoky a jsou relativně v dobrém fyzickém stavu. V horším stavu jsou uliční stoky z prefabrikovaných trub (realizované kdysi často neodborně) např. na Kamenné, v Pražské čtvrti nebo v Jurkovičově aleji. Rekonstrukce kanalizací probíhají v současné době výhradně bezvýkopovou technologií, kdy se u původního potrubí zajistí vodotěsnost i statická únosnost. Potřeba rekonstrukce se plánuje na základě fyzického monitoringu stoky průmyslovou kamerou. Největší takovou bezvýkopovou rekonstrukcí kanalizace v Luhačovicích byl úsek v Jurkovičově aleji od Slunečních lázní po přehradu (délka 1,9 km, realizace 2009).
Odkud v současnosti vůbec Luhačovjané pijí vodu z vodovodu?
Jde o 2 zdroje: 1. část Luhačovic je zásobována z Ludkovické přehrady (Úpravna vody Ludkovice), 2. část Luhačovic z vodojemu Čelní, kde se míchá voda z prameniště Horní Lhota s již smíchanou vodou z ÚV Štítná nad Vláří a z přehrady Karolínka.
V horizontu cca 10-15 let se má budovat nová přehrada u Vlachovic, ne tak vzdálených od Luhačovic. Mají v budoucnu Luhačovjané pít vodu i z plánované nádrže?
Je to možné a bylo by logické využít velkou zásobárnu vody pro účely dodávek pitné vody. Pokud by tomu tak bylo, záleželo by na tom, zda bude vybudovaný přivaděč (stačí do VDJ Valašské Klobouky 1500). Samozřejmě pro obce s lokálními zdroji jako např. Slopné, Újezd či Vysoké Pole by to mohlo být z hlediska případného nedostatku pitné vody řešením. My tento projekt určitě podporujeme. Každopádně současné zdroje jsou pro Luhačovice dostačující a nedostatek vody nehrozí.
To rekreační Luhačovická přehrada se před pár lety čistila přehrada, ale už jsou v ní opět v létě sinice a nedalo se koupat. Pomoci s čistotou vody mělo odkanalizování obcí nad přehradou, kudy protékají přítoky do Luhačovické přehrady. Proč myslíte, že je voda opět v létě horší kvality?
Nejsme vlastníky ani nezajišťujeme provoz kanalizací obcí nad přehradou nebo ČOV Dolní Lhota. Dle našeho názoru mohly zůstat do toků nepřepojeny malé podíly odpadních vod, vždy je problematické přepojení 100% producentů OV. Myslíme si, že hlavním důvodem eutrofizace přehrady a růstu sinic jsou však splachy ze zemědělské půdy při letních extrémních deštích, které střídají období sucha. Půda nezadrží vodu a při „prvotních splaších“ se dostávají do recipientů rovněž používaná průmyslová hnojiva apod.
Odkanalizovány prý ale nejsou některé chaty v přímé blízkosti přehrady. Jak je to?
Kanalizace je vedena po obou stranách přehrady, na pravém břehu končí v zátoce u bývalého objektu Kaskáda, na levé straně končí u autokempu. Některé chaty a nemovitosti u přítoku do přehrady a potom především v oblasti „Lipska“ nemají možnost být napojeny na kanalizaci, končící ČOV. Mají odkanalizování řešeno individuálně (biologické septiky, bezodtokové jímky- žumpy nebo domovní ČOV). Kontrola správného provozování těchto objektů však nepřísluší naší společnosti, ale příslušnému vodoprávnímu úřadu – OŽP MÚ Luhačovice.
Jak se vůbec v Luhačovicích coby lázeňském městě vzájemně ovlivňuje provoz klasického vodovodního a odpadního systému a čerpání a užívání vod z léčivých pramenů?
Provozování vodárenské infrastruktury ve vztahu s lázeňskými prameny není odlišné od jiných měst, snad jen v koncentraci hotelů, penzionů a lázeňských domů na malé rozloze.
V posledních letech se hovoří obecně o nedostatku vody a přitom při platbě domácností nejde o levnou položku Jak mohou na vodě lidé co nejlépe ušetřit?
Těch tipů je řada – samozřejmě je nutné opravit doma třeba kapající kohoutky nebo protékající , záchody. Možné je také nainstalovat různé šetřiče vody, například úsporné systémy splachování. Hodně mohou ušetřit myčky na nádobí, které spotřebují jen cca 20 litrů vody. Při ručním mytí je spotřeba stejného množství více než dvojnásobná. Při samotném pití vody lze ušetřit, když si napustíte láhev vodou a máte ji připravenou v ledničce. Nemusíte pak pokaždé, když máte žízeň, nechat odpouštět vodu, než poteče opravdu studená.
Ohledně pití vody z vodovodu u Vás osobně takříkajíc „kovářova kobyla chodí bosa“ nebo i Vy sám pijete běžně „kohoutkovou“ vodu? To víte, že ano a už dlouho. I voda, kterou jsme vám spolu s kávou nabídli, je kohoutková.
Vy jste ve vodárenství už léta, nebo jste do vedení VaKu přešel z jiného oboru?
Přišel jsem ze skoukromé sféry, kde jsem po léta dělal vrcholového manažera. Ve VaKu působím od roku 2015.
Přeci jen na Zlínsku byla jednu dobu hodně drahá voda a byl kritizován provozní model, kdy infrastrukturu má v nájmu MOVO, která pak prodává vodu. Byla soudně zneplatněna i rozhodnutí některých valných hromad VaK…
Ta situace je složitá, každopádně vodárenství je velká zodpovědnost. V regionu se díky naší infrastruktuře dostává voda k 170 tisícům lidí. Ročně se odebírá 33 tisíc vzorků kvůli zajištění stálé kvality vody. V posledních letech děláme vše pro to, abychom, než rozhodnou soudy, optimalizovali provozní smlouvu s MOVO, abychom co nejvíce přinesli tomuto regionu, abychom třeba zvýšili investice do vodárenských zařízen, což se daří. Jen od roku 2015 uzavřené dodatky ke smlouvě s MOVO zajistily pro VaK každoročně větší nájem za infrastrukturu. Oproti 108 miliónům se teď jedná o 133 milionů za nájem, to je 25 milionů navíc, které mohou jít do infrastruktury. A ceny vody se za poslední léta podařilo zafixovat, pro příští rok dokonce zlevnit.
