Jen za ty loňské škody, které lze ze zákona uplatnit, obdržel Rybářský svaz Luhačovického Zálesí (RSLZ) od Zlínského kraje v červnu subvence ve výši přes 87 tisíc korun. I tato částka prý zdaleka rybářům nepokryje všechny skutečné ztráty. „Jde o ztráty z tří chovných rybníčků pod Luhačovickou přehradou. Vydry nás připravily jen tam za loňský rok o 710 kil násadového kapra a 75 kg generačního candáta. Škody způsobené na přehradě nebo na jejím přítoku, kde pravidelně vysazujeme pstruhy, jsou přitom ještě tak dvakrát větší, ale protože nejde o oplocená chovná zařízení, nelze o náhrady podle zákona žádat,“ nastínil hospodář RSLZ František Hubáček. Jak dodal, vydry jsou úctyhodný živočich, s mimořádnými vlastnostmi. „Vydra je velmi vynalézavá, schopná se učit, snadno zdolá různé překážky. Tím, že se navrátila vydra jako sice původní živočich, ale do nepůvodního prostředí, kde nemá přirozené nepřátele, vzniká pak bez zásahu člověka v přírodě nerovnováha. A vydry snadno decimují vodní toky,“ poznamenal Hubáček. V současnosti odhaduje počet vyder v okolí Luhačovic na 10 až 15 kusů. „S jistotou máme zaznamenány 3-4 generační páry. Každý pár má ročně až 3 mláďat,“ doplnil Hubáček.
Přestože vydra loví zejména v noci, mohou ji občas lidé zahlédnout i za dne třeba přímo v Luhačovicích. „Na říčce Šťávnici byla spatřena třeba v úrovni kostela, někdy jsou k vidění poblíž hráze přehrady,“ sdělil Hubáček. Aby mohli uplatnit náhrady alespoň za škody na chovných rybníčcích musejí rybáři způsobené škody samozřejmě dokazovat. „Máme automatické fotopasti, které vydry dokáží zachytit. Nacházíme samozřejmě zbytky ryb, které vydry po ulovení obvykle nesežerou celé, čímž ale škody ve finále vlastně narůstají,“ popsal Hubáček s tím, že vydra spořádá až kilo ryb denně. „Navíc vydra loví někdy nejen kvůli potravě, ale také proto, aby to naučila mláďata,“ dodal Hubáček. Stav je podle něj složitý a je otázka, zda by člověk neměl nějak populaci vydry regulovat. Například pstruhy vysazované na přítoku Luhačovické přehrady vydra zcela zdecimovala. „Už je tu kvůli nenasytnému predátorovi asi v příštím roce ani nebudeme vysazovat,“ nastínil rybář. To že po intenzivní přípravě celkově asi třicetistránkové žádosti o náhrady dostali peníze alespoň za škody na chovných rybníčích, podle něj ale situaci neřeší. „Sice máme nahrazenu část škod, ale problém je především to, že tu v přírodě není s výskytem vydry rovnováha,“ podotkl Hubáček.
Složitá rovnováha mezi chráněnými živočichy, zbytkem přírody a lidským hospodařením se hledá nejen na Luhačovicku, ale i v dalších místech Zlínského kraje. Ten na základě zákona přeposílá ze státního rozpočtu ročně jako náhradu za škody zvláště chráněnými zvířaty statisícové částky. Například za loňsko bylo takto proplaceno celkem 590 tisíc korun. „Většinou jde o škody způsobené vlkem na ovcích, bobrem na ovocných stromech, okrasných dřevinách a lesním porostu či právě vydrou na rybách,“ přiblížila radní Zlínského kraje pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková.
VYDRY SE NEBOJÍ LOVIT NĚKDY ANI VE DNE (SNÍMEK Z FOTOPASTI LUHAČOVICKÝCH RYBÁŘŮ)
