Co pro něj znamená svoboda a zda považuje za důležité připomínat si události spojené s obnovením demokracie u nás prozradil jeden ze studentů Michal Matějičný ze 4. U. „Připomínat by se to mělo určitě. Žít v nesvobodné zemi určitě nemohlo být lehké. Úplně si to asi nedokážu představit, člověku napoví třeba některé filmy, ale nezažil to. Nedokážu si představit, jak se rozhodovali lidé, jak se k různým věcem v nesvobodě postaví, to muselo být určitě náročné na psychiku. Určitě je pro mě největším dokladem současné svobody mořnost volně cestovat kamkoliv. Na druhou stranu je možná dnes v něčem svobody až příliš, protože to jak se někteří vyjadřují, je až moc…,“ sdělil student. Jeho spolužačka právě psala na jeden ze sloupů nápis Nežít ve lži. Nešlo než se jí zeptat, jak se dívá na život ve lži před listopadem 1989. „V té době se určitě muselo žít ve lži, protože, když někdo říkal něco, co se nelíbilo, svůj názor, hrozilo mu vězení i horší věci. Jinak si ale myslím, že tato doba se v tomto zase úplně neliší, protože sice za pravdu do vězení nejdete, ale zase jsme kolikrát oblbováni různými médii,“ podotkla Kateřina Galušková.
Názor pedagoga přidává akademický sochař a učitel na SOŠ Luhačovice Jiří Váp. „Přišlo nám velmi vhodné, aby se studenti podíleli na takovéto výzdobě města k výročí sametové revoluce. Nejenže tu mladí lidé pomalovávali sloupy, předtím v průběhu výuky a výtvarné přípravy sami na internetu hledali hesla, která se používala v roce 1989 při demonstracích tehdejšími studenty, poznamenal Váp. Prozradil také, že v roce 1989 byl sám právě ještě jako student přímým účastníkem revolučních změn. „Já měl vůbec takovou hektickou dobu, protože jsem v tom roce končil vysokou školu a také se mi narodil syn, přitom přišla revoluce, do které jsme se jako studenti zapojili. Na Karlovarsku jsme jezdili do továren upozorňovat na to, co se stalo 17. listopadu v Praze. Ta setkání byla docela dobrodružná. Bylo to velmi zajímavé, protože nikdo mimo Prahu příliš nevěděl co se děje. Když jsme se třeba ve Varech ve fabrice, kde jsme s kolegou dělali diplomovou práci, s místními pracovníky setkali, nikdo nám ty události nechtěl věřit a všichni se na nás dívali jako na blázny. Dokonce, když jsme o situaci vyprávěli, přistoupil k nám jeden starší pán a říkal: „Kluci rychle se sbalte, protože v Dalovicích jsou milicionáři, co tam střílí na terče. Ti určitě přijdou a zabijou vás,“ zavzpomínal Váp.
Streetartově vyzdobené sloupy připravené studenty SOŠ Luhačovice budou k vidění ve městě až do konce listopadu. Jejich výzdoba byla začleněna do řady akcí k výročí sametové revoluce, které jsou v Luhačovicích spojeny pod mottem Děkujeme, že můžeme. Jejich vyvrcholením je setkání veřejnosti 17. listopadu na náměstí před luhačovickou radnicí.
FOTOGALERIE
