Je jich přes 350 téměř každý den. Přijde mi, že v minulých sezónách se daly vytipovat slabší dny, ale letos je to fakt od pondělí do neděle dost náročné. Není chvíle, kdy by v íčku nestál člověk. O víkendu, kdy je v práci jen jedna z nás, je to hodně vyčerpávající.

Na co se lidé nejvíce ptají?

Hlavně na kulturu, dopravu, parkování a suvenýry. Turistických vizitek jsme za prodloužený víkend v červenci prodaly přes 300ks. Poštovních známek prodáme za 10 dnů 500 ks, a pak že lidi nepíší… (úsměv). Prodej parkovacích karet a vysvětlování, kde zaparkovat nejlépe, je občas dost náročné. Snažíme se ale vždycky, aby zákazník odcházel s tou správnou odpovědí a hlavně s úsměvem.

Radíte ale i s dalšími věcmi, s čím třeba?

Řekla bych, že radíme se vším. Často opravujeme telefony, hledáme lidem tipy na výlety, i když už opravdu všude v okolí byli. Minulý týden přiběhla paní, že se jí ztratil doprovod, co má dělat.

Už vloni jste přišli s úspěšnou nabídkou aktivit nazvanou Hurá ven a tento úspěšný projekt se pro letošek ještě rozšířil. Můžeš ho přiblížit?

Tento projekt nejen pro děti vymyslela kolegyně Terka, první nápad prý přišel doma u žehlení (smích). Základem je hra plná aktivit pro děti na různých místech v Luhačovicích a na přehradě. Jejich splnění se potvrzuje na kartičce a po správném vyluštění a posbírání alespoň několika razítek soutěžící dostane v íčku malou odměnu. Do projektu se nám podařilo zapojit podnikatelské subjekty z řad hotelů a restaurací, kde se třeba umístily tabule pro malování křídou, nebo domluvila nabídka aktivit. Naše kolegyně, skvělá grafička MěDK Elektra Gabča Gergelová realizovala celý design projektu. Nejen kartu s mapkou ale třeba skákacího panáka poblíž kina a podobu skákacích gum a házecích talířů pro aktivity rodin s dětmi.

Co ty další možnosti, které přibyly letos?

Protože byl o projekt velký zájem, pokračuje dál a rozšířily jsme ho více i na dospělé. Sepsaly jsme typy, kde a jak si užít Luhačovice trochu jinak. K dispozici je tak leták lákající na zakoupení piknikových košů, zapůjčení elektrokola, navštívení smírčích křížů nebo si hosté mohou zahrát pétanque.

Tým kmenových pracovnic infocentra teď tvoříte spolu s Terkou a novou kolegyní Maruškou. Nováčkem je ale jen napůl, že?

Maruška byla v íčku dřív než já. Byla u nás před lety na praxi, potom na brigádě a pracovala i na jiných pozicích na Elektře. To, že práci v íčku zná, byla hodně velká výhoda. Sezona je v plném proudu a moc nám usnadnila práci tím, že si toho dost pamatuje.

 V íčku nabízíte i propagační předměty v nové identitě města. Co všechno je k dostání a jaký je zájem?

Máme tu trička ve dvou provedeních – bílé a modré s nápisy Tady pramení Luhačovice a Tady pramení pohoda. Dále potom trendy ponožky, buttony, magnety. Ale také limitovanou edici lázeňských oplatků, Vincentky, čajů a kávy. Zájem je velký ze strany turistů a lázeňských hostů, ale i u Luhačovjanů.

Proč do íčka nejčastěji míří místní?

Luhačovjané využívají nejčastěji službu kopírování a vyhledání spojů. Také u nás stejně jako hosté kupují vstupenky do kina nebo na divadelní představení. Máme ale stále i návštěvníky z řad místních, kteří se chodí podívat, co je nového, a chtějí si popovídat. Za ty roky jsem se hodně setkávala s dotazem, co vlastně děláme, že si do práce chodíme jen popovídat. Stačilo, když se dotyčný zastavil, chvíli poslouchal a podobný dotaz už od něho nikdy nepadl. Kolegové i návštěvníci íčka nám právě v těchto dnech často říkají, že obdivují naši trpělivost, a že by to dělat nemohli. Toto uznání nás těší.

Kromě informací o ubytování nebo kde se dobře najíst nabízíte turistům i různé možnosti vyžití. O co je hlavně zájem?

Zájem je hlavně o procedury, se kterými je to teď celoročně složitější, nelze je poskytovat lidem, kteří nejsou v lázeňském zařízení ubytovaní. Zájem je také o wellness a půjčovnu kol a koloběžek. Oblíbené jsou klasicky tanečky a dechovky.

Objednávají se u vás i komentované prohlídky města. Jak to funguje?

Prohlídky města máme pravidelně vždy v úterý obvykle od dubna do října. Objednat se může kdokoliv, ale podmínkou je, že se sejde alespoň 10 lidí. Trasa vede přes lázně, většinu pramenů a časově je to tak hodina a půl. Většinou provádí kolegyně Terka. Když má povídavou nebo se lidé víc ptají, protáhne se to i na dvě hodiny. Prohlídky si hodně objednávají zájezdy, senioři, různé kluby, ale i studenti a žáci.

Íčko se už po několikáté zapojilo do projektu pro děti s ČT Déčko. V čem letos spočívá?

Tvůrci hry si partnery do projektu vybírají. To, že jsme se přihlásily už 3x a vždy nás vybrali, považujeme za velký úspěch. K zapojení do soutěže je potřeba se registrovat na webu ČT Déčko a sbírat kódy v přírodě a po památkách v celé ČR. Pomocí aplikace se musí najít na daných souřadnicích skrytá schránka, tzv. keška. Tu jsme letos umístily k dětskému hřišti na Radostově, aby se lidé dostali z centra a poznali i nejbližší okolí.

Jaké jsou předpoklady, aby se člověk stal dobrým pracovníkem íčka?

Naši práci může dělat jen člověk, který se nebojí komunikace a lidí. Pohotovost, asertivita a lidský přístup jsou asi dalšími vlastnostmi, které máme. Pomáhá mi taky, že mám vysokoškolské vzdělání zaměřené na oblast cestovního ruchu, hodí se praxe v tomto odvětví.

Jezdí sem i zahraniční turisté, takže na tom musíte být dobře i s cizími jazyky, že?

Musíme se samozřejmě bez problému domluvit anglicky. Používám i němčinu a ruštinu, s tou to jde trošku hůř, ale vždycky jsme se s návštěvníky pochopili. V ruštině se spolu s kolegyněmi snažíme dále zlepšovat.

Co tě na práci v íčku nejvíc baví?

Za ty roky už mě asi nepřekvapí žádný dotaz. Baví mě, když přijde člověk, který alespoň trošku ví, kam přijel, ví co je v okolí a má alespoň trošku představu o tom, jak chce trávit dovolenou u nás. Ráda mu pak poradím, co mu bude nejlíp vyhovovat.

Spolupracujete úzce i s hotely, dokonce děláte setkání pro recepční. Můžeš je přiblížit?

Uvažovalo se o nich dlouho a s akční kolegyní Terkou se nám je podařilo vloni konečně poprvé uskutečnit. Oslovili jsme je s nabídkou setkání zástupců všech hotelů, a kdo chtěl, se na tuto akci přihlásil. Při setkání na Elektře jsme recepčním představily naši práci. Co děláme, co můžeme nabídnout my jim a také to, že bychom byly rády, aby i ony nás informovaly, co se děje u nich na hotelu. Setkání už se konalo několikrát a je to skvělý prostor pro vylepšení spolupráce. Pro zástupce ubytovacích zařízení máme vždy připraveny také složky se základními informacemi o Luhačovicích. Tuto službu však stále využívají jen někteří.

Někdy se lidé v íčku ptají i na něco, na co zrovna vám odpovídat opravdu nepřísluší. Jak řešíte tyto situace?

Neustále řešíme parkování a to, že lidé nerespektují značení. Městskou policii voláme téměř denně. Lidé s námi často řeší i to, že ve městě nejsou některé prodejny jako domácí potřeby nebo prodejny mobilních operátorů. Musíme je odkázat na Zlín nebo další blízká města.

Můžeš uvést nějaký příklad opravdu kuriozního dotazu nebo žádosti, které vás i pobavily?

Loni zvítězil dotaz týkající se festivalu Janáček a Luhačovice. Jestli je věnovaný tomu pivovaru nebo tomu skladateli (smích). Před lety u nás paní sháněla lístky na olympiádu. Jindy přišel pán, jestli mu můžu změřit tlak, proč tady jako nemáme tlakoměr, když jsme lázně. Často si nás lidé „pletou“ také s lékárnou nebo trafikou. A co odpovědět na otázku: „To, co vám tady teče, to je ten Baťův kanál, že?“ (smích)

Jak se infocentrum změnilo za ta léta, co tu pracuješ?

Myslím, že teď jsme více vidět. Snažíme se dělat věci, které infocentrum a Luhačovice více zviditelňují a dávají návštěvníkům nové zajímavé možnosti. Ať vymýšlení nových projektů nebo dalších suvenýrů v novém designu.

Luhačovické íčko má jako jedno z mála v ČR certifikaci třídy A. Díky čemu ji mohlo získat?

Informační centra mají svoji asociaci a ta zařazuje íčka do kategorií. Třída A odpovídá jazykové vybavenosti, bezbariérovému přístupu, nabídce služeb a otevírací době. Máme zavřeno pouze 3 dny v roce! Dvakrát do roka se koná celorepublikové setkání pracovníků informačních center a vloni se nám podařilo úspěšně zorganizovat takové setkání právě u nás v Luhačovicích. Myslím, že dopadalo na jedničku!

Infocentrum nezahálelo ani za nouzového stavu. Co se v íčku dělo?

Informační centra zavřela vláda pro návštěvníky hned zpočátku. Snažily jsme se podávat nejdřív informace přes okno, ale ani to pak nešlo. Po dobu, kdy byl vyhlášen nouzový stav se íčko stalo jakýmsi distribučním místem látkových roušek. Byla jsem celou dobu v práci, i když bylo zavřeno. Neustále zvonily telefony, chodily maily týkající se vrácení vstupenek, nových termínů, přesunu pobytů. Do toho na okno klepali lidé s prosbou o roušky. Samotnou mě překvapilo, jak automaticky chodili k nám. Roušek jsme rozdaly stovky.

Hodně lidí se rozhodlo letos strávit právě kvůli epidemiologické situaci prázdniny v Česku. Je to vidět i na návštěvě íčka v Luhačovicích?

Na nedostatek návštěvníků si opravdu stěžovat nemůžeme. Prodloužený víkend, pouť, ale i obyčejná slunečná neděle přiláká opravdu tisíce lidí. V tomto máme štěstí oproti jiným lázeňským městům. Nejsme tolik závislí na klientele ze zahraničí, která ještě nemůže volně přijíždět.

V íčku jste odbornice na Luhačovice. Co byste doporučily člověku, který tu ještě nebyl a co člověku, který to tu zná?

Člověku, který tady nikdy nebyl bych doporučila klasiku, procházku kolem Jurkovičova domu, kolonádu, některý z pramenů. Nám, co jsme v Luha každý den, už to asi nepřijde, ale ta místa mají své kouzlo a nedivím se lidem, že se k nám vracejí. Člověka, který má tu klasiku nachozenou, bych poslala do mých oblíbených kaváren, do parku nad Aloiskou, na Obětovou, k Bílému kříži, prostě do okolních lesů. Máme tady nádherně.

V rámci soutěže o nejlepší informační centrum v ČR můžete podpořit hlasováním naše luhačovické referentky na tomto odkazu…

http://www.kampocesku.cz/informacni-centrum/342/mestske-turisticke-a-informacni-centrum-luhacovice