Podíváme-li se do historických událostí v Luhačovicích koncem minulého století, byl vývoj plný rozmanitých ruchů a staveb. Největší překážkou dalšího rozvoje byla odlehlost lázní a města od železnice. Ihned po ustanovení akciové společnosti v roce 1902 začaly být vyvíjeny snahy o vystavění dráhy, neboť doposud se do Luhačovic jezdilo povozy z Újezdce a cesta s mnoha zavazadly byla nepříjemná. Ředitel lázní MUDr. František Veselý se obrátil na Cyrila Seiferta z Napajedel, toho času člena železniční rady. Generální projekt dráhy zhotovila pražská firma Koehler a Raynal. Největším problémem v počátcích stavby byl výkup pozemků. Ve všech obcích včetně Luhačovic byla silná opozice proti dráze, majitelé pozemků je nechtěli prodat. Pouze v Biskupicích rozumný starosta Vítek a občan Pančocha přesvědčili své spoluobčany a tímto odstranili hlavní rozpory. Starosta však ztratil svou popularitu a v příštím volebním období již nebyl zvolen. Stavba byla zadána Dr. techn. Al. Samohrdovi v Brně a rozpočtena asi na 800 000,- korun. Konečná cena nakonec byla vyšší – 1. 137 943,36 korun. Dráha měří 9,6 km. Na trati jsou zastávky Biskupice, Polichno a Újezdec u Luhačovic. Újezdcem vede hlavní Vlárská dráha vybudovaná v roce 1888. Projeďme se po trati a sledujme zajímavosti okolí.
nn
nnNa nádraží v Luhačovicích rostou americké lípy. Ty mají větší listy a větší "listové pilování" než naše lípy. Pocházejí z USA, jejich květy nemají takové léčivé účinky jako u našich lip. Snáší dobře různá ořezávání či zkracování větví. Nadmořská výška nádraží je 230 m, trať vede údolím Šťávnice neboli Horní Olšavy. Souběžně s tratí vede do Uherského Brodu silnice, která je místy vroubená zalesněnými pahorky, loukami a poli. Než vyjedeme z města, vidíme po levé straně zámek s parkem (1732 -1738), který patřil hraběcí rodině Serenyiů. Za vesnicí je čistírna odpadních vod, naproti trať Losky, nad ním Mezné (337 m), dál Vrecko (337 m), kde je polní letiště. Před Biskupicemi leží trať s poli a lučinami Urbánov (320 m).
nn
nnSměrem k Biskupicím najdeme u trati i žlutavé pupálky. Kvetou navečer v polovině léta, v době, kdy zraje obilí a nastávají žně. Mají jemnou delikátní vůni a jejich nektar je potravou nočním motýlům. Jsou to užitečné léčivé rostliny, kvetou pouze jeden den.
nn
nnPo levé ruce při cestě z Luhačovic vidíme na obzoru Ovčírnu (429 m), kde prochází turistická cesta přes Okrouhlou (379 m) na Polichno. Před ní jsou pastviny a les Perné (363 m). Podle vyprávění starých lidí měl být na vrcholu Okrouhlé před válkou postaven vyhlídkový hotel, tento záměr zhatila druhá světová válka. Směrem od Rudic ve žlebu pramení potok Ovčírka tekoucí do Šumic, kde se vlévá do Olšavy.
nn
nnBiskupice patří mezi nejstarší vsi ve Zlínském kraji. První zpráva o nich pochází z roku 1131, kdy byla obec lénem olomouckého biskupství. V historických pramenech je vzpomínána tvrz z roku 1542. V minulosti se zde pěstovalo hodně ovoce a byla zde ovocná školka. Před více než sto lety byla vesnice známá chovem silných koní. Za křižovatkou u silnice směrem na Zlín je vyhořelý Podlipský neboli Přikrylův mlýn. Vynález mletí byl jedním z největších objevů lidstva. Ve vesnicích, kde bývalo dost vody, byly i pálenice na pálení slivovice. S odstupem času platí: "Na potocích stojí mlýnská kola, k zemi sražená a celá ztrouchnivělá. Bývalo tu dobře, hodně mletí. Dnes je to již pouze pohádka pro děti".
nn
nnZa mlýnem od Biskupic teče Ludkovický potok, taky označován jako Černý potok. Zde podle botanika Staňka rostl starček potoční. Tato vzácná rostlina zde již není k nalezení. Údolí Šťávnice je prorostlé vrbami a topoly. Dobře se zde daří broukům mandelinky topolové, kteří ožírají listy těchto stromů. Před Polichnem vlevo jsou tratě Přídanky a nad Polichnem Sovičiny. Za prvních jarních dnů zde rozkvétají keře dřínů – první to pastva pro včely. Dříve se v Šumicích konaly "Dřínové hody".
nn
nnPolichno – malá vesnice na hranici Luhačovického Zálesí a Slovácka. První písemná zmínka o této obci je z roku 1368. V 15. století v době česko-uherských válek byla zničena a obnovena za více než 100 let na konci 16. století. Vesnice byla součástí uherskobrodského panství.
nn
nnSměrem k Újezdci vlevo trať Sychrové a nad ní kopec Goliáška (369 m). Dál za zemědělskými objekty stála ves Uhřice a po pravé straně rovněž zaniklá ves Zákřov a nad ním je kopec Zmoly (347 m).
nn
nnÚjezdec u Luhačovic – v této obci se vlévá Šťávnice do Olšavy. První písemná zmínka pochází z roku 1371. Na konci vesnice je z dálky viditelný farní kostel svatého Jana Křtitele. Obec podobně jako Uherský Brod trpěla vpády vojsk, obzvláště v letech 1683 a 1705.
nn
nnProvoz na dráze Luhačovice – Újezdec u Luhačovic byl zahájen 12. října 1905, trať posvětil ThDr. Cyril Seifert.

nn