Na podzim roku 1917 vznikl přípravný výbor pro zřízení muzea v Luhačovicích, jehož předními členy byli Antonín Václavík, Arnold Kučera, Václav Zajíc a Josef Krystýnek. Výbor rozeslal do všech obcí v okolí Luhačovic provolání, ve kterém vyzýval obyvatele, aby přispěli svojí pomocí chystanému muzeu, vyhledávali a sbírali předměty a informace podle přiložených instrukcí. Počátkem nového roku členové přípravného výboru objeli jednotlivé obce a převzali nasbíraný materiál. I přes nelehké válečné podmínky sebrali takové množství exponátů, že 28. července 1918 mohli otevřít nad lázeňskou kolonádou v přízemní budově nazývané "Zámeček" muzeum, které neslo zpočátku název "Prozatímní muzeum slováckého Zálesí", později "Muzeum slováckého Zálesí".
nn
nn12. srpna 1918 byla založena Muzejní společnost v Luhačovicích, která navazovala na systematický výzkum a sběratelskou a dokumentační práci Antonína a Františka Václavíkových. Spoluzakladateli muzejní společnosti byl tehdejší ředitel lázní Václav Zajíc, lázeňský lékař Arnold Kučera a agilní řídící učitel a kronikář v Luhačovicích Jakub Balhar. Podle zápisu na prezenční listině o první ustavující valné hromadě "Musejní společnosti v Luhačovicích" bylo v lázeňské čítárně přítomno 20 sob, mezi nimi vedle již jmenovaných učitel Josef Krystýnek, Františka Parmová s manželem Vladimírem Parmou, lázeňským pokladním, Anděla Bergerová a Zdeňka Heydušková (dcera Bedřicha Smetany), řezbář Rudolf Jeslík a další. Předsedou společnosti byl zvolen ředitel lázní V. Zajíc a náměstkem A. Kučera. V práci pro společnost se vždy nejaktivněji projevovali kromě bratrů Václavíkových především představitelé luhačovické inteligence. Učitelé Jakub Balhar, Jan Zatloukal, Josef Krystýnek, Joža Šimanová byli po celá léta výkonnými a spolehlivými dobrovolnými pracovníky. Vyvrcholením činnosti muzejní společnosti bylo vydání národopisné monografie "Luhačovské Zálesí".
nn
nnPodmínky v prozatímní budově luhačovického muzea, dřevěném "Zámečku", nesplňovaly základní požadavky na bezpečné a důstojné uložení muzejní sbírky, proto A. Václavík během dvacátých a třicátých let usiloval o získání jiných prostor. Nezdařil se projekt umístit je v nové budově městské spořitelny ani v prostorách společenské čítárny. Proto A. Václavík dokonce navrhoval, aby byly sbírky raději svěřeny do odborné péče muzea ve Zlíně, Uherském Brodě nebo Uherském Hradišti.
nn
nnV roce 1939 bylo muzeum nuceno vystěhovat se ze "Zámečku", určenému k demolici v souvislosti s plánovanou přestavbou kolonády. Část sbírek byla vystavena v budově Jurkovičovy II. lázeňské restaurace, zbytek zůstal uložen v bednách v nevyhovujících podmínkách. V podzimních měsících do budovy několikrát zateklo a došlo tak k téměř úplnému zničení vzácných exponátů, především krojových součástí, obřadních plachet a výšivek. O jejich záchranu a rekonstrukci se nezištně staral František Václavík.
nn
nnV roce 1943 byla muzeu přidělena nová budova – historická vila Lipová na Lázeňském náměstí. Na jejím místě stával dříve Slanovodský mlýn. Za správce lázní Václava Pirchana byl mlýn v roce 1885 přestavěn na obytnou vilku. V době svého působení v Luhačovicích zde žil na počátku 20. století i ředitel lázní MUDr. František Veselý, navštěvoval jej zde Dušan Jurkovič, Leoš Janáček a další významné osobnosti české a slovenské kultury. Ani tato vilka však nesplňovala náročné požadavky na umístění muzejní sbírky. V prvním, nevytápěném podlaží byla zřízena expozice, depozitáře však vždy byly provizorní a většinou musely být umístěny mimo budovu.
nn
nnBěhem válečných let Antonín Václavík reinstaloval expozici Muzea luhačovického Zálesí v Luhačovicích. Lucie Václavíková, manželka a oddaná spolupracovnice, v letech 1941 a 1942 sepsala pod jeho dohledem kompletní muzejní inventář, čítající v té době 2211 sbírkových předmětů. Ve spolupráci se školním inspektorem Františkem Hourou se také ujala nové muzejní instalace, navržené A. Václavíkem. Nová expozice ve vilce Lipová byla otevřena 18. července 1943.
nn
nnPo skončení druhé světové války, kdy byl zkonfiskován majetek hraběcí rodiny Serényiů na zámku v Luhačovicích, projevila muzejní společnost v čele s předsedou Františkem Hourou a Františkem Václavíkem již 14. července 1945 iniciativu ve věci záchrany zámku jako kulturní památky. Navrhovali, aby bylo vybavení zámku ponecháno na původním místě. Záměrem bylo zřídit v budově barokního zámku muzeum, přemístit sem národopisné sbírky z vily Lipová, zpřístupnit veřejnosti vybavené zámecké pokoje, zřídit balneologické muzeum, obrazárnu a zachovat hraběcí knihovnu. Sepsali také inventář předmětů z vybavení zámku, které považovali za vhodné uchovat v budově a využít při instalaci expozic, mimo jiné nábytek z vybavení dvou salonů a dalších pokojů včetně ložnic a koupelen, řadu historických truhel, intarzované stolky a psací stůl, barokní kolébku, empírový sekretář, 6 barokních obrazů, přes 40 kolorovaných litografií a galerii předků, množství porcelánu, svítidel a dalších uměleckých předmětů. Záměr Muzejní společnosti se nepodařilo prosadit a vybavení zámku bylo ještě během roku 1945 nenávratně rozebráno.
nn
nnDůsledkem převzetí moci komunistickou stranou v únoru 1948 bylo vydání zákona o dobrovolných organizacích a shromážděních, který znamenal naprostou likvidaci dosavadních spolků všech typů. Zákon nabyl účinnosti 1. října 1951. Muzejní společnost v Luhačovicích ukončila svoji činnost 20. 5. 1953. Sbírky převzal Městský národní výbor Luhačovice a muzeum byl přejmenováno na Městské muzeum Luhačovského Zálesí. V padesátých letech bylo podřízeno Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě.
nn
nnV roce 1965 se luhačovické muzeum stalo součástí Oblastního muzea pro jihovýchodní Moravu v Gottwaldově (dnes MJVM ve Zlíně) a rok poté vznikla nová expozice Lidového umění na luhačovickém Zálesí, která zůstala ve vilce Lipová nainstalována téměř celých 40 let (autor PhDr. Karel Pavlištík). Archívní pozůstalost muzejní společnosti je uložena v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
nn
nnNa jaře 2005 zjistila technická kontrola havarijní stav budovy a rozsáhlé napadení dřevokaznou houbou. Protože v tomto stavu by mohlo dojít k ohrožení vzácných sbírek, bylo nezbytné učinit rozhodné opatření. Ředitel MJVM ve Zlíně PHDr. Ivan Plánka rozhodl, že se expozice i pracoviště ve vilce Lipová musí koncem sezóny uzavřít. Muzeum bude dočasně umístěno v náhradních prostorách v MěDK a v současné době probíhají jednání s městem Luhačovice o přesunutí MJVM do budovy městské knihovny.

nn