Při cestě do Pražské čtvrti si určitě někteří povšimli zvláštní borovice s dlouhým jehličím a řídkou korunou. Je to borovice Jeffreyova. Nejsnáze ji poznáme u Jurkovičova domu, v parku naproti. Anglický botanik Balfour ji pojmenoval po Fr. Jeffreymu. Tento lord, kritik a spisovatel, je autorem dvou významných děl O kráse a Příroda základy vkusu. Původním domovem tohoto stromu je západní část Severní Ameriky, především Kalifornie, nachází se v nadmořských výškách 2000 – 3000 m. Ve své domovině dorůstá výšky 50 m. U nás většinou rostou mladé stromy, které ještě neměly plody. Jejich šišky vynikají svou velikostí.
nn
Z dalších jiných jehličnanů rostoucích u nás můžeme jmenovat známou jedli ojíněnou, lidově zvanou "konkolorka". Skupina těchto již starších stromů roste v Solném, jedli ojíněnou najdete i u vily Růžová (má však po letošní zimě polámanou korunu). V Luhačovicích je četně zastoupena douglaska tisolistá, k vidění je například v Oboře, u bývalé Slovácké búdy, tři vysoké stromy rostou nad šatnami u tenisových kurtů.
nn
Za jinými podobnými jehličnany bychom si museli udělat výlet do zámeckého parku v Buchlovicích (jedle balzámová) nebo do zámeckého parku v Kvasicích (smrk Engelmanův), které v našich podmínkách špatně rostou. Každý cizokrajný strom či květina představuje zároveň kousek její původní krajiny, je ukázkou flóry i fauny, odkud pochází. Stačí se jenom v myšlenkách vrátit do její původní vlasti.
nn
