K českým Vánocům patřily v minulých staletích, stejně jako v ostatních křesťanských zemích, nerozlučně jesličky. Stavění betlému či jesliček bylo zprvu kostelním zvykem. Na šíření této tradice se u nás podílel jezuitský řád, který ji přinesl z románských zemí. Říká se, že vůbec prvním stavitelem jesliček byl František z Assisi ve 13. století. Inspirovala jej k tomu jeskyně na návrší blízko italského Greccia. Nechal postavit jesle, přivést volka a oslíka a vytvořil tak živý obraz betlémského chléva, před kterým sloužil půlnoční mši. V Praze byly první jesle postaveny v roce 1562.
nn
V době baroka se začaly jesličky stavět i v zámožných šlechtických domácnostech. Na sklonku 18. století, po zákazu Josefa II. stavět jesličky v kostelech, byl tento zvyk přenesen do lidového prostředí. Výroba betlémů se v různých oblastech Čech a Moravy rozvinula nejvíce v průběhu 19. století. K nejvýznamnějším betlemářským oblastem na Moravě patřilo Třebíčsko, Frenštátsko, Třešťsko a Svitavsko. Někde se stavěly rozměrné betlémy přes půl místnosti, jinde se zavíraly do malých zasklených skříněk. Nejčastěji byly vyřezávané ze dřeva, malované na papíru, modelované z těsta a z mnoha dalších materiálů.
nn
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně již mnoho desetiletí shromažďuje doklady lidové betlemářské tvorby z oblasti Valašska a i Slovácka. Výstavu betlémů z muzejní sbírky připravilo luhačovické muzeum v termínu od 1. prosince do konce roku 2007. Nalezneme mezi nimi jak tradiční lidové řezbované betlémy, tak betlémy zhotovené z glazované i neglazované keramiky, drátu, textilu, papíru a kombinovaného materiálu. Betlémy vytvořené převážně současnými betlemáři, působícími v okolí Luhačovic a Zlína, dokládají neustávající inspirativnost tematiky lidových jesliček a nápaditost školených i neškolených tvůrců v jejím zpracování.
nn
