Končí nám druhý „covidový rok“ a to i ve specifickém odvětví jako je lázeňství. Můžete porovnat roky 2020 a 2021?

První covidový rok 2020 byl pro nás nejprve šok, prudce klesala návštěvnost, měli jsme velké výpadky příjmů a lázně byly dokonce několik týdnů uzavřené. S tím byly spojené obavy z neznámého a nejistota. Programy státní podpory se teprve postupně začaly rozbíhat. Po krátkém letním oživení přišla další vlna a řada restrikcí, které se odrážely v provozu lázní. Na počátku letošního roku naše lázně našly přirozenou roli v boji s pandemií. Staly se místem následné rehabilitace a léčby postcovidových pacientů a později k nám začali přijíždět vyčerpaní zdravotníci na rekondiční pobyty. V obou letech jsme měli výrazný úbytek zahraničních hostů, ale na druhou stranu se zvýšil zájem Čechů o zdraví a prevenci. Noví hosté začali využívat lázně jako ideální místo pro trávení tuzemské dovolené. Luhačovice se pro mnohé staly výchozím bodem pro objevování krás našeho kraje. Je to v současné době nejviditelnější trend. Zároveň nás těší i zájem o pobyty v příštím roce, jejichž předprodej právě vrcholí.

Dá se už hovořit o tom, jak se letos luhačovickým lázním dařilo v nelehké době po ekonomické stránce?

Nebyl to rozhodně lehký rok. V době lockdownů, tj. v zimě a na jaře, byla obsazenost výrazně nižší než v předcházejících letech vzhledem k vládním omezením, kdy bylo možné téměř výhradně poskytovat lázeňskou léčbu hrazenou zdravotními pojišťovnami. Naše hotely a penziony jsme měli zaplněné jen z 20 až 30 %. Po uvolnění opatření se situace zlepšila. Obsazenost kapacit byla vysoká a dosahovala přes 80 %, což odpovídalo úrovni roku 2020 i předcházejícím letům před covidem. Letos se u nás léčilo více než dva tisíce pacientů po prodělaném onemocnění covid-19 přes zdravotní pojišťovny a další stovky hostů přijely na speciální samoplátecký pobyt Rehabilitace po covid-19. Naše společnost podobně jako většina podnikatelů i letos pociťovala nedostatek pracovních sil. Poskytnutí kvalitní služby není jen o vybavenosti hotelu či léčebného zařízení, ale záleží především na kvalifikovaných kolezích. V letošním roce bylo udržení a získávání nových kolegů složité. Investovali jsme proto více prostředků do mezd, do zlepšování pracovních podmínek, ale také do nabídky stálého i přechodného ubytování zaměstnanců či do dalších benefitů.

Stal jste se generálním ředitelem, co pro Vás jako člověka léta těsně spjatého s „Vašimi“ lázněmi tahle změna znamená, pokud tedy něco?

Vnímám tuto změnu jako ocenění mé dosavadní práce u lázní, které skutečně za těch 25 let znám velmi podrobně a jako velký závazek navázat na působení mých předchůdců. A samozřejmě jako velkou zodpovědnost vůči více než 600 kolegům v lázních, pro které byly poslední roky hektické a další také nebudou jednoduché. Nicméně věřím, že je společně zvládneme.

Co se letos dělo investičně, na co jste se zaměřili nejvíce?

Hlavní investiční akcí je obnova nejcennějších Jurkovičových objektů, areálu Vodoléčebných lázní a Říčních a slunečních lázní. Vzniká zde muzeum Leoše Janáčka a Dušana Jurkoviče, do kterého by první návštěvníci mohli vstoupit v polovině roku 2023. Museli jsme velmi pečlivě zvažovat, zda se za stávající situace do rekonstrukce pustíme. Opatření spojená s pandemií samotnou realizaci ohrožovala a stavbu zdržela. Přesto jsme se na konci ledna letošního roku rozhodli obnovu zahájit. Rozhodující byl především špatný technický stav objektů spolu s rizikem ztráty dotace. Do stavby jsme se pustili v kritickém čase finanční nejistoty, ale věříme, že v době největší finanční zátěže už bude situace více stabilizovaná. Hlavním cílem je záchrana výjimečného architektonického díla Dušana Jurkoviče. Naše lázeňské město tak získá muzejní expozici, která bude sloužit jako unikátní doklad lázeňství a kulturní atmosféry počátku 20. století. Chtěl bych také připomenout, že jsme v hotelu Jurkovičův dům vybudovali zážitkové uhličité koupele pro dva v původních zlatých vanách z počátku minulého století.

Kdybyste měl – a to není lehké – najít místo, lokalitu, stavbu, která je Vám osobně v Luhačovicích nejbližší, která by to byla a proč?

Jednoduché to opravdu není. Míst, staveb i lokalit by bylo hodně. Luhačovice se mi především líbí jako celek. Mezi má oblíbená místa proto patří okolní stráně a nádherné výhledy na luhačovické údolí. Kromě staveb Dušana Jurkoviče mám rád příjemnou atmosféru lázeňského divadla, osvětlenou fontánu na náměstí a také secesní Dům B. Smetany neboli hotel Popper, kde se natáčeli Četníci z Luhačovic. Nesmím také zapomenout na naše tenisové dvorce. Zahrát si na stejných kurtech, kde se ve třicátých letech hrál Davisův pohár, je úžasný zážitek. Rád také poznávám jiné tuzemské i zahraniční lázně. Je to inspirace a odpočinek zároveň. Po návratu si pak znovu uvědomuji, že ty naše Luhačovice jsou lázně z nejkrásnějších…

Co Vám v téměř končícím roce udělalo po lidské stránce radost…a co Vás štve?

Velkou radost mi v letošním roce dělají všichni dobří lidé, kteří se snaží i v této těžké době působit pozitivně a snaží se řešit každodenní starosti a strasti a pomáhat lidem okolo sebe. Také mi velkou radost dělají naše dcery, kterým se daří na studiích, i když distanční studium nebylo pro ně nic jednoduchého. A co mne štve? Podrážděnost, agresivita a negativita lidí v této době. A ať to trochu odlehčíme, také je mi líto výkonů zlínských hokejistů, ale určitě nad nimi, stejně jako většina fanoušků, nelámu hůl a věřím, že to bude jako v životě – že po něčem těžkém musí přijít něco pozitivního, tak ať se jim daří!

Co přejete vašim hostům do nového roku?

Všem našim hostům, a nejen jim, nýbrž všem lidem okolo nás, přeji hlavně zdraví a osobní pohodu, protože bez toho to nepůjde. Ať se všem daří plnit své cíle a předsevzetí, byť příští rok nebude jednoduchý.