V první březnových dnech přehrada a její okolí velmi rychle ožívají turistickým ruchem.

„Já sem jezdím vždycky v předjaří, už ani nevím kolik let, pro mne to tu má kouzlo právě v tomto čase. Pravda, zažil jsem tu sníh i led, ale teď je březen dokonalý k vycházkám, zrovna se s kamarádem vracíme z pěší okružní cesty kolem přehrady,“ hlásí čerstvé jarní zážitky pan Ivan z Berouna.

Pod hrází stejně jako na druhé straně nádrže, kde ji sytí vodou docela živá říčka Štávnice, je taky pěkně živo. A to pod hladinou a na ní. „Kapři jak se patří, to jsou teda macci,“ ukazuje klučina s dědou, kteří sem dorazili přímo z Luhačovic.

Do toho si to tu randí divoké kachny, těch je tu rovněž na obou stranách přehrady spousta.

Na asfaltové stezce kolem přehrady jede hodně slušnou rychlostí na kolečkových bruslích maminka s malým potomkem na bicyklu. „Mami a kdy se budeme koupat?“ ptá se zvídavý klučík…

Tak tohle bude ještě chvíli trvat, zajímavé je, že se už ozývá čilý ruch u jedné z osvěžoven nedaleko hráze, turisté reagují bleskově, jindy kolem 5. března jich tu podobný počet nebývá.

Samotná přehrada má mimořádně zajímavou historii.

„Začalo se kvůli nebezpečí povodní stavět už v roce 1912, jenže první světová válka ambiciózní projekt hodně pozdržela, takže se slavnostně otevíralo až za dlouhých osmnáct let, v roce 1930. Místo císaře pána už vedl republiku prezident,“ připomíná Petr Chmelař z Povodí Moravy, které letité vodní dílo spravuje.

Připomíná, co že vodní dílo právě v těchto dnech čeká.

„Naši lidé čistí hladinu po zimě, odstraňují takzvané spláví, což je adekvátní výraz, tedy nikoliv naplaveniny, jak se častěji, ale ne správně v médiích užívá,“ doplňuje mluvčí Povodí Moravy.

Novinkou je pak na vzdálenější straně od hráze zajímavý dětský park, houpačky už jedou, třebaže se ještě natírá a piluje vše potřebné, až sezóna opravdu vypukne.

A kousek odsud už mají nahozeno rybáři. Takže vše může začít, tak jak to tu léta letoucí chodí, běží, jezdí, sedí a plyne…