„Já jsem Tonda Řezníček, jsem i s kamarádem odsud z Luhačovic, no prostě jsme si přišli vychutnat tu atmosféru, počasíčko, brusle mám staré jen deset let, dostal jsem je k pětašedesátinám,“ praví muž, který už už zkouší pevnost a pružnost hokejky a hledá puk.

Kamarád Josef Procházka už doplňuje údernou dvojku. „No, Tonda je ještě v juniorce, mně je sedmdesát devět, ale cítím se výborně. Moje brusle jsou taky zánovní, už dobrých pětapadesát roků, před chvíli jsem sice šel k zemi, ale to nic, jen škrábnutí. Já už jsem praděda a něco jsem zažil i zkusil, hokej je sport pro chlapy, takže jedeme dál, nic nesmíme vypustit, podmínky jsou úžasné,“ hrne se na led nezdolný muž.

„No fakt, náš děda, tož to je teda borec, je nezastavitelný, nějaký škrábanec ho rozhodně nerozhodí,“ směje se jeho vnučka.

Přehrada je v neděli odpoledne útočištěm určitě dobrých dvou stovek pohybu chtivých malých i velkých. Někomu to jde lépe, někomu hůře.

„Nás s Tondou provází sport, zdaleka nejenom hokej, celý život, a to jsme byli úředníci, tak je ten pohyb v každém věku bezvadnou součástí života,“ zastavuje se ještě pan Josef, když vstřelí první gól na nejhezčím možném kluzišti.