Pane Donutile, spousta z nás vás zavnímala premiérově v roce 1978 coby Nikolu Šuhaje v Sísově filmu Balada pro banditu. Což nebyla rozhodně role komediální. Ale kde se vzal ten komik, bavič, veselák, rozesmívač, možná rozchechtávač?
Já myslím, že to začalo už mým narozením. Zcela kontinuálně to pokračovalo. Pak už jsem se pořád snažil trčet ze školního kolektivu a nesl jsem to prostě přirozeně v sobě.
Stal jste se logickým vývojem hercem a to zrání asi pokračovalo…
No jistě. Mám dojem, že nejvíce k tomu přispělo divadlo Husa na provázku. Tam jsme hráli krásné úsměvné kousky jako Příběhy dlouhého nosu, Alenka v říši divů anebo Brechtova Svatba a podobně. Později už v čase zralosti třeba Trufaldino v pražském Národním divadle, kde mi byla svěřena tahle role ve Sluhovi dvou pánů. Je toho více včetně vyprávěných příběhů, o které se rád dělím se svými diváky.
Tak, dosti vzpomínek, copak vás čeká v nejbližší době, ještě teď o prázdninách?
Čeká mne nová česká filmová komedie, tedy její natáčení, má zajímavý název: Někdo to rád Plzeň. Hrajeme to s Jirkou Lábusem a dalšími.
Čímž se mašina MD jistě nezastaví…
Naštěstí ne. Čeká mne natáčení osmidílného televizního seriálu. Mám tam dobré kumpány. Bolka Polívku a Pavla Zedníčka. Jmenuje se to Muži v letu. Pracovně tomu ovšem říkám Muži v letech. Pak budou pokračovat Záhadné případy.
Tak tomu říkám vytíženost…
Já taky. Pak mne ovšem ještě brzy čeká natáčení Molocha o šesti dílech, kde hraju prezidenta republiky.
Nedává vám paní Zuzana někdy dočasnou stopku se slovy: hleď odpočívat?
Ne, vůbec, ona naopak říká: tato, běž něco dělat, protože když jsi doma, prudíš. (smích)
