28. říjen

Tento den dal luhačovickému náměstí jméno, užíváme jej velmi často, je místem sídla radnice, ale samotný fakt, že v tento den vznikl samostatný stát, dnes toto vše bereme jako samozřejmost. Jen málokdo si uvědomí, že 28. října 2008 slavíme 90. výročí vzniku Československa. Žádná slá...

Tento den dal luhačovickému náměstí jméno, užíváme jej velmi často, je místem sídla radnice, ale samotný fakt, že v tento den vznikl samostatný stát, dnes toto vše bereme jako samozřejmost. Jen málokdo si uvědomí, že 28. října 2008 slavíme 90. výročí vzniku Československa. Žádná sláva, žádné ovace, žádný program – historici uspořádají konferenci, na které zazní pro a proti vzniku, protože neexistuje jednoznačně přijatelná interpretace pohledu na zrod republiky a ostatní si užívají den volna a málokdo přemýšlí nad tím, proč vlastně je státní svátek.

nn

Ale naši předci měli snazší a jednoznačnější pohled na události té doby v kontextu doby, ve které žili a válce, jež nemilosrdně ovlivnila životy všech. Jak píše kronikář Jakub Balhar, řídící učitel, v Pamětní knize obce Luhačovice: "Nadešla nejradostnější a nejšťastnější doba v dějinách našeho národa po třistaleté porobě. Dne 29. října 1918 dospěla ráno od "Národního výboru" z Prahy telegrafická zpráva, že 28. října 1918 vstoupil v život samostatný československý stát. A bubnem byla rozhlášena tato radostná zvěst."

nn

Vznik republiky provázelo všeobecné nadšení, konala se slavnostní schůze obecního výboru, byl uspořádán pochodový průvod, na který autor zápisu vzpomíná takto: "Mladá dětská duše nikdy nezapomene nadšeného průvodu: školní mládež s učiteli, četa Sokolů, hasiči, mládež dospělejší a dospělí kráčeli za nadšeného zpěvu národních písní za praporem svobody provolávajíce "Sláva" a "Nazdar". Byl sychravý večer, na zanedbané silnici plno bláta, nebe slzelo, to však nevadilo nadšencům, aby se účastnili manifestačního průvodu."

nn

Den vzniku samostatného státu se slavil každoročně pod vedením (v kronice se uvádí pod protektorátem) obecní rady ve spolupráci s činnými spolky té doby, především s hasiči a Sokoly. Konaly se slavnostní průvody, sadily lípy svobody, pořádaly akademie, schůze a osvětové přednášky. Právě tyto pořádala osvětová komise obecní rady a mimo jiné v nich byl zdůrazňován význam Luhačovic jako místa setkávání Čechů a Slováků.

nn

Tehdejší ředitel lázní (1931) František Hohaus a člen osvětové komise na sletu župy Komenského důležitost této skutečnosti komentoval slovy: "Nepřišli jste však do lázní v běžném slova smyslu. Stojíte dnes na historické půdě, na půdě, která přinesla již skvělé ovoce naší práce. Byli to dobří, tvrdí a neoblomní mužové z obou stran blízkých zemských hranic, kteří plni vlasteneckého nadšení a obětavosti kladli u nás základy našemu svobodnému státu."

nn

Vznik československé republiky v roce 1918 má své pevné místo mezi přelomovými událostmi a je dobře si připomenout jeho význam a důležitost. Nemusí to být oslava a ovace, stačí jen tak si vzpomenout, že bylo i jinak a že naši luhačovští předkové tuto událost významně oslavovali a i dnes má své důležité místo v dějinách i v historii našeho města.

nn

Hlavní partneři