Jedinečné přírodní prostředí Luhačovic inspirovalo architekta Dušana Jurkoviče k vytvoření zcela unikátního souboru staveb ve stylu lidové secese. V letech 1902–1914 zde zásadně ovlivnil vzhled jednotlivých budov i celý urbanismus luhačovických lázní.
Jurkovičův dům
Je to jedna z prvních staveb, kterou Jurkovič v tomto malebném městečku vytvořil. V roce 1902 provedl základní přestavbu „Janova domu“ z 18. století. Tyto dvě staré budovy spojil do jednoho celku, nadstavil o další patro a podkroví. Opatřil celou budovu vně i uvnitř pestrobarevnou malbou. Ve své době byl dům nazýván barevnou pohádkou. Dnes je dominantou a nejkrásnější stavbou v Luhačovicích. Původně se jmenoval po hraběti Janu Serenyim a v roce 1947 byl pojmenován po svém stvořiteli D. Jurkovičovi. V roce 2002 byla dokončena rekonstrukce této nejcennější budovy lázeňského parku, služby byly doplněny o bazén, saunu a restauraci pro ubytované hosty.
Chaloupka
Na svůj náklad provedl v roce 1902 Jurkovič rekonstrukci Kuchyňského domu na obytnou vilku stojící v lesnatém svahu nad Janovým domem nazvanou Chaloupka. Zděné přízemí architekt zkombinoval se srubovou dřevěnou nadstavbou s balkóny. Střecha se zalomenými vikýři a štíty podobně jako Jurkovičův dům silně rozvíjí prvky karpatské architektury. Chaloupka je velmi pěknou stavbou, která slouží jako ubytovací kapacita.
Jestřabí
Byla postavena v roce 1903 podle projektů D. Jurkoviče jako nová stavba. Volně stojící vilka, která má ráz bloku s příčně rozvinutými křídly po stranách, je komponovaná téměř symetricky. V současnosti slouží jako komfortní lázeňský hotel se stylově zařízenými jednolůžkovými a dvoulůžkovými pokoji.
Hudební pavilon
Byl postaven v roce 1903 podle návrhů D. Jurkoviče. Původně byl navržen pro lázeňský orchestr a umístěn na Lázeňském náměstí u Janova domu. Nyní stojí poblíž vily Jestřabí. Hudební altán vypadá, jakoby stál na „kuří noze“. Za dávných časů se v něm k poslechu hrálo každý den. V létě je využívám ke koncertům a odpočinku.
Vodoléčebný ústav
Dušan Jurkovič ho přeměnil v roce 1909 z Jestřabského mlýna. Při přestavbě nezasahoval hlouběji do podstaty existující stavby (tato měla kamenné přízemí a poschodí ze sušených cihel), poschodí však zvedl hrázděnou nadstavbou a budovu sjednotil střechou.
Sluneční lázně
Jurkovič postavil v roce 1903 Sluneční lázně, složené ze vstupní budovy a otevřených kabinek s bílými plachtovými závěsy umístěnými po stranách bazénu. Po pečlivé rekonstrukci je jedinečný památkový areál Vodoléčebného ústavu opět otevřen veřejnosti. Je to místo, kde historie a moderna splynuly do jednoho celku. Expozice je rozdělena do tří tematických okruhů. Středobodem hlavní prohlídkové trasy je majestátně zrestaurovaná Odpočívárna architekta Dušana Jurkoviče. Navíc si můžete prohlédnout autentický model areálu z roku 1910 a vizuálně se přesunout do doby, kdy lázně začínaly svůj příběh.
Vila Valaška
Tato vila se nachází v Pražské čtvrti – vedle vily Vlastimily.
Vila Vlastimila
Postavil ji architekt Dušan Jurkovič v roce 1903 a byla jednou z prvních staveb, která dala impuls k výstavbě Pražské čtvrti. Jurkovič ji vybudoval pro svého známého, maséra F. Pospíšila. V Jurkovičově tvorbě znamenala Vlastimila miniaturní model k postavení jeho vlastní vily v Brně-Žabovřeskách. V letech 1904–1905 ve Vlastimile promýšlel svou operu „Osud“ Leoš Janáček. Po vypuknutí první světové války ve vile strávil několik dní. V roce 1916 přijel do vily spolu s operní pěvkyní Gabrielovou Horvátovou a o rok později zde napsal „Zápisník zmizelého“. Pražská čtvrť byla nejoblíbenějším a také nejplodnějším místem jeho luhačovických letních pobytů.
Slovácká búda
Byla původní, jednou z posledních, ale i přesto originální stavbou D. Jurkoviče z roku 1906 (byla postavena podle jeho projektů). Ve Slovácké búdě se scházeli čeští a slovenští žurnalisté, spisovatelé i politici. V letních měsících sloužila jako restaurace a vinárna, na letní zahrádce za „bílého dne“ hrávala dechovka a bylo málo těch, kteří by neodolali a nezatančili si. Koncem roku 2002 Slováckou búdu zničil požár.
Mlékárna
Byla postavena podle projektů D. Jurkoviče v roce 1902. Kombinovala kamennou podezdívku s dřevěnou konstrukcí stavby. Při konstrukci oblouků a výplní zábradlí využil Jurkovič dekorativní efekt ohnutých samorostů a větví. Místo ní byla postavena v letech 1926 Guthova mlékárna, dnešní divadelní restaurace (arch. Kopřiva).
Původní dřevěný Inhalační pavilon
Byl postaven podle projektů D. Jurkoviče na počátku 20. století, v letech 1922–1923 byla stavba zbourána a postaveno nové inhalatorium s kloktárnami, inhalačními sály a s pneumatickými komorami (arch. Skřivánek). Svými službami se stalo jedním z nejlepších zařízení v Evropě.
Neuskutečněné Jurkovičovy projekty
V roce 1906 Jurkovič vypracoval návrh na stavbu Slovenského domu a skicu letní divadelní arény. Bohužel tyto plány se neuskutečnily.
Z nepostavených Jurkovičových projektů pro Luhačovice byl nejzajímavější návrh na kavárnu Adolfa Polenky z roku 1903 s interiéry s nádechem exotiky, spojení secese a orientu. Ovšem to není jediný pozoruhodný projekt. Za zmínku stojí i Jurkovičův soutěžní návrh na úpravu lázeňského středu. Základem projektu byl velkolepý lázeňský dům, jenž měl být společenským střediskem lázní (nechybělo ani kasino). Jednotlivé prameny měly mít nad sebou lehké hrázděné pavilony a měly být vzájemně spojeny. Video Jurkovičovy Luhačovice.
